Vězení (v právu trestním).

Vězení jest trestem na svobodě při přečinech a přestupcích (§§ 244 až 247, 253—257 a 261, 262 tr. z.). Rozeznáváme dva stupně: vězení prosté a vězení tuhé. První stupeň záleží v zavření ve věznici bez želez; odsouzenci zůstavuje se na vůli, může-li sobě výživu opatřiti buď z vlastních prostředků nebo pomocí svých příslušníků, aby se zaměstnával dle své libosti. Jsou-li tu okolnosti zvláštního zřetele hodné lze vězení, které jest uloženo na určitý čin trestní (rozh. kas. s. ze dne 20. listopadu 1880 č. sb. 292 a ze dne 18. října 1881 č. sb. 375) změniti v pokutu peněžitou, přiměřenou majetkovým poměrům odsouzence nebo též ve vězení domácí, když odsouzený je bezúhonné pověsti a když by jsa vzdálen svého příbytku, nemohl pečovati o svůj úřad, své zaměstnání nebo svou výživu. Státi se tak může buď proti pouhému slibu odsouzeného, že se z domu nevzdálí, nebo v ten způsob, že se postaví před dům stráž. Vězením domácím zavazuje se odsouzený, že se pod žádnou záminkou z domu nevzdálí pod trestem, že by zbývající čas vězení stráviti musil ve veřejné věznici. Při tuhém vězení chová se odsouzenec sice též bez želez, avšak strava a práce dává se mu taková, jak toho vyžaduje zařízení trestnice. Nedovoluje se mu, aby se s někým scházel za nepřítomnosti dozorce vězňů a rozmlouvati smí jen v jazyku, jemuž tento rozumí. Z pravidla trvá nejkratší vězení 24 hodin, nejdelší 6 měsíců (výminečně až 3 roky).
Oba stupně vězení mohou býti zostřeny posty (při prostém vězení obmezí se odsouzenec na stravu tuhého vězení, při tuhém vězení na vodu a chléb, nejvýše však dvakráte týdně a nikdy dva dny po sobě jdoucí), těžší prací, přikázáním tvrdého lůžka (ne však častěji než dvakrát v týdnu a ne dva dny po sobě), přidržením v samovazbě (nepřetrženě ne déle než Vězení (v právu trestním důchodkovém).
14 dní a pak zase až po měsíci) a uzavřením o samotě v temné komůrce (bez přetržení ne déle než 24 hodin a pak teprve po týdnu a po celý čas trestu nejvýš desetkrát).
S tím, co uvedeno, souhlasí podstatně též vojenský trestní zákon a tr. z. pro Bosnu a Hercegovinu. Toliko ve příčině místa, kde se vězení odbývá, rozeznává voj. tr. z. vzhledem k osobní vlastnosti odsouzeného, vedle domácího vězení ještě pevnostní a posádkové vězení.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Vězení (v právu trestním). Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 457-458.