Vady dobytka.

I. Dle staršího římského práva neručil prodavač za povahu trhové věci (kromě actio de modo agri). Teprve ediktem aedilů kurulských bylo ohledně prodeje otroků a pak i dobytka na trhu nařízeno, že prodavač jest povinen oznámiti kupci vady trhové věci, jež nejsou ihned patrny, jsou-li užívání jejímu na újmu (Qui jumenta vendunt palam recte dicunto, quid morbi atd. sit.).
II. Ob. obč. zák. upravil zevrubněji ručení za vady dobytka a to vzhledem k té okolnosti, že v obchodu s dobytkem bývají zhusta i velice zkušení kupci snadno oklamáni, poněvadž dobytek bývá stižen vadou, chorobou nebo nemocí, kteréž kupec hned při odevzdání resp. přijetí jeho zpozorovati nemůže a které teprve po delším pozorování nebo při užívání Váhy a obchodní přístroje samočinné.
401
jeho vyjdou na jevo. Aby zákon kupce před škodou uchránil a obchod s dobytkem zabezpečil před nepoctivostí prodavačů, kteří se často snaží dobytek vadou stižený za pravidelnou tržní cenu prodati, vytkl určité domněnky, následkem kterých kupec, přivádí-li je v čas k platnosti, jest oprávněn trhovou smlouvu opět zrušiti, resp. od prodavače, jsou-li domněnky tyto odůvodněny, náhradu žádati. Tak obsahuje § 924 o. o. z. především všeobecnou domněnku, dle níž se má za to, že dobytek, který ve 24 hodinách po převzetí onemocněl nebo padl, byl nemocen již před odevzdáním.
Pro jednotlivé druhy domácích zvířat vytkl pak § 925 o. o. z. tyto domněnky:
1. Jestliže se objeví do 8 dnů u prasat uhrovitost a u ovcí neštovice nebo prašivina (svrab) neb u ovcí do 2 měsíců červy v plicích nebo motolice;
2. jestliže u hovězího dobytka do 30 dnů od převzetí se vyskytne ozhřivka t. zv. býkovnice;
3. jestliže u koní nebo u tažných zvířat v 15 dnech po odevzdání se objeví podezřelá ozhřivka nebo chřípěcí, jakož i dýchavičnost, nebo objeví-li se do 30 dnů jankovitost, živý vlas, zrážlivost, černý zákal nebo měsíční slepota.
Lhůty § 925 o. o. z. počínají dnem po odevzdání (roz. ze dne 7. října 1884 č. 10 665, sb. 10 198).
III. Řízení při vyskytnuvších se vadách dobytka.
1. Příslušnost: Dle nové jurisdikční normy jsou rozepře pro vady dobytka bez ohledu na cenu sporného předmětu přikázány okresním soudům (§ 49 č. 8 j. n.). Jest tedy i protokolovaný obchodník koňmi jako žalovaný vždy podroben v těchto sporech soudu okresnímu. Tímto ustanovením bylo vyhověno přáním od zemědělských korporací zhusta i v peticích pronášeným. Stejné ustanovení obsahuje i právo německé.
2. Právních domněnek § 924 a 925 o. o. z. může však kupec jen tenkráte se dovolávati, když o vadě, jakmile ji zpozoruje, ihned zpraví prodavače nebo toho, jenž za vadu tu ručí, nebo, není-li tento v místě učiní o tom oznámení příslušnému soudu nebo znalcům a nechá předsevzíti ohledání. Tomuto ustanovení § 926 o. o. z. sluší patrně rozuměti tak, že kupec má k pojištění důkazu ihned žádati u příslušného okresního soudu za provedení soudního ohledání znalci.
3. Opomine-li kupec tak učiniti, musí sám dokázati, že dobytek již před uzavřením smlouvy byl vadný. Vždy však prodavač má právo pro vésti protidůkaz, že vytýkaná vada vznikla teprve po odevzdání (§ 927 o. o. z.). Srv. též čl. Správa.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Vady dobytka. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 422-423.