Živnost zahradnická.

Živnost zahradnická náleží ke svobodným živnostem. Ačkoliv již i staří národové zakládali zahrady souměrné podoby, přece jim zahradnictví bylo cizím. Výpravami Římanů rozšířilo se pěstování rostlin do Gallie, Německa, Britannie a na Pyrenejský poloostrov a také výpravami křížovými bylo mnoho nových kulturních rostlin zaneseno do severních krajin, kde zahradnictví zvláště ve klášteřích pěstováno. Zakládání zahrad rozmohlo se nejvíce po objevení Ameriky; tu počaly se chovati ve sklenících rostliny z teplejších krajin, zvláště nejdůležitější rostliny lékařské a umělecké, čímž povstávaly botanické zahrady. Na poli zahradnictví zaujímá dnes Anglie prvé místo, potom Belgie, Francie a Holandsko. Také v Rakousku dosáhlo zahradnictví Živnost zahradnická.
vysokého stupně. Připojilo se dílem anglickému, dílem francouzskému zahradnictví; zvláště jsou to zahradnické společnosti, dále jednoty ku podporování zahradnictví a zahradnických výstav, které přispívají ku zdokonalení a podporování zahradnictví. Činí se rozdíl mezi umělými zahradníky, kteří pěstují specielní druhy zahradních plodin pravidelné dle vzorů cizozemských a umělým pěstěním a sázením а k tomu účelu zařizují ohřivárny a obchodními zahradníky, kteří provozují obchod nejen jimi vypěstovanými rostlinami (ovocem, květinami, zeleninou, semeny, stromovými stonky atd.), nýbrž také cizími výrobky; dále jsou zahradníci-ozdobníci, kteří z převážné části jen ony rostliny pěstují, které slouží za ozdobu; zelenáři kteří se zabývají skoro výhradně pěstováním zeleniny atd.
I. Živnostenskoprávní povaha zahradnictví.
Zahradnictví má jen v té případnosti ráz živnosti, když vystupuje jako samostatná výdělečná činnost; nebyla však zařaděna (dle vyhl. pat. odst. V. a živn. řádu), mezi živnosti, provozována-li jest jako vedlejší výrobní živnost zemědělská, omezuje-li se tedy zahradnictví pouze na určitý pozemek zemědělství určený. Avšak v mnohých případech byly by velice těžko stanoviti přesně hranice mezi zemědělstvím a zahradnictvím, ježto zemědělství samo mnohdykrát dosahuje značného stupně intensivity a v tom ohledu srovnává se úplně se zahradnictvím. Podle toho, co tuto řečeno bylo, mohlo by provozování zahradnictví nebo vedlejšího zaměstnání s tímto spojeného vzíti na se ráz živnostenského výkonu jen tehdy, kdyby se rostliny pěstovaly i na některých jiných částech půdy, než-li na vlastních pozemcích. Tak by tomu bylo zejména při zřizování sklenníků, pokud takováto stavba není v nutném spojení s provozováním zahradnictví na nějakém pozemku, a mají sloužiti nejen ku zvýšení rozvoje v určitém stadiu nebo na ochranu rostlin proti vlivu nepříznivého počasí atd. Dalším případem živnostenského provozování zahradnictví by byl ten, kde se zahradník omezuje nejen na prodej vlastní výroby zahradnických výrobků, nýbrž také na prodej výrobků zhotových od cizích zahradníků; za řemeslo mohlo by býti považováno také provozování vedlejších živností zahradnických jako ku př. upravování kytek a věnců, pokud vyžaduje toto buď zvláštní obratnosti, bylo-li při tom upotřebeno cizích květin nebo sice vlastních, avšak nezhotovených u provozování živnosti zahradnické (dobrozdání obch. a živn. komory v Plzni). Správní soudní dvůr nalezl v rozhodnutí svém ze dne 16. ledna 1889 čís. 25 sb. »Budwinski« č. 4468, právem, že není tu případ činnosti živnostenské a že není potřebí živnostenské opovědí tehdy, když pozemků, které jsou určeny zemědělským výrobkům, používá se ku pěstování zeleniny, a to tak, že vzdělávání tohoto pozemku opatřují výhradně členové dotýčné rodiny bez vyškolených pomocníků, tak že tímto způsobem získané přírodní výrobky slouží jen potřebě majitelově a jeho rodiny a jen přebytek přírodních výrobků naprodej přichází. Obchodní zahradníci jsou oprávněni prodávati zeleninu také v sousedních místech dům od domu takovými osobami, které nemají povolení vésti podomní obchod, ježto ku podomnímu obchodu výrobky denní potřeby dle § 36 odst. 2 řádu živn. není potřebí žádné licence (obch. a živn. komora v Opavě). Umělé a obchodní zahradníci jsou oprávněni zhotovovati a prodávati přírodní květiny a sice na základě § 36 živn. řádu, neboť nehledě k tomu, že práva tohoto používají živnostníci tito po dobu více než 300 let, po kteroužto dobu trvá jejich živnostenský svazek, musí i prodej zboží vlastní Živnost zahradnická.
výroby pěstiteli dle ustanovení a v duchu řádu živn. přináležeti za všech okolností a bez ohledu na to, prodává-li výrobky tyto úplně jakožto suroviny nebo bez ladu a skladu, či více nebo méně vkusně a lahodně rozložené a vystrojené (výn. dolnorak. místodrž. ze dne 23. září 1892 č. 56527 srv. k tomu i dobrozdání obch. a živn. komory ve Vídni).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost zahradnická. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1107-1109.