Zápis úmrtní.

I. Pojem.
Soud, jakožto úřad pozůstalost projednávající, obstarati má rozvrh pozůstalosti. Základem tohoto úředního úkonu jest zápis úmrtní, jenž podávati má obraz poměrů zemřelého a pozůstalosti jeho. Jakmile dostane se soudu zprávy o úmrtí někoho —a o to má soud sám též se postarati (§ 34 říz. nesp.) — budiž na jeho podnět pořízen úmrtní zápis. Vyslanec jeho (soudní úředník, notář, představený obce), jemuž zápis úmrtní svěřen jest, odebrati se má za tím účelem co nejrychleji a je-li nebezpečí v prodlení, okamžitě do příbytku nebožtíkova a tam u přítomnosti dvou příslušníků rodiny, nebo není-li jich, u přítomností jiných dvou svědků, dát i se do vyhledávání oněch poměrů, jež na projednání pozůstalosti vliv mají, a dle potřeby má i přikročiti k zapečetění pozůstalosti (§ 38 říz. nesp.). O tom pak musí bez prodlení býti soudu zpráva podána. II. Řízení.
1. V zápisu úmrtním buďtež poznamenáni svědkové ústního prohlášení poslední vůle a označeno jméno, stav a bydliště jejich (§ 42 říz. nesp.).
2. Potřebná vysvětlení k tomu vyžádají se na příslušnících rodiny a zůstavitele i jiných osobách, jež poměry zůstavitelovy znáti mohly a znaly.
3. Je-li toho nutná potřeba, buďtež otevřeny a ohledány skříně a schránky zůstavitelovy, při čemž postupovati jest s náležitou šetrností (§ 40 říz. nesp.).
4. Při úmrtním zápisu budiž neprodleně pozůstalost zapečetěna:
a) jestliže dědicové nezpůsobilými jsou ku správě svého jmění, nebo jsou nepřítomni nebo zcela neznámi;
b) jestliže obávati jest se zadlužení převyšujícího jmění pozůstalé, nebo jestliže jiné okolnosti žádají zvláštní opatrnosti;
c) jestliže věřiteli dědictví, odkazovníku nebo nepominutelnému dědici povoleno jest dle § 812 o. o. z. oddělení pozůstalosti ode jmění dědicova (§§ 43—46 říz. nesp, ). Jestliže znám jest již bezpečně příští poručník neb opatrovník dědice, mohou se též veškery předměty pozůstalosti, jichž netřeba k soudu složití, nezapečetěny ponechati v jeho uschování (§ 47 říz. nesp.).
5. Zevrubně buďtež seznamenány schvrchky neuzavřené a peníze, cenné věci a listiny, jež vyslanec soudu vzíti má k sobě.
III. Zvláštní opatření buďtež učiněna při zápisu úmrtním v těchto případnostech :
1. známo-li nebo dlužno-li se domnívati, že měl zesnulý u sebe úřední spisy, úřední peníze, neb klíče k veřejným pokladnám v bytu svém ; tu vyšle se zvláštní komisař od úřadu onoho, jehož členem nebo podřízeným zesnulý byl (§ 53 říz. nesp.);
2. byl li zůstavitel úředníkem soudu, jenž má provésti zápis úmrtní, převezme spisy, peníze a klíče člen soudem k tomu vyslaný (§ 54 říz. nesp ) ;
3. byl-li zesnulý osobou vojenskou, dlužno šetřiti předpisů citovaných shora paragrafu 53 a 54 (§ 55 říz. nesp.) ;
4. pokud jde o spisy zůstavené kněžími a správci duší, oddělí se ode jmění pozůstalostního, uschovají se a odevzdají duchovnímu komisaři (§ 56 říz. nesp.);
5. jde-li o případ úmrtí vyššího duchovenstva, přizván budiž zvláštní zástupce nebo vyslanec úřadu politického (§§ 57 a 107 říz. nesp.) ;
6. v případu úmrtí veřejného notáře přizvati sluší vyslance komory notářské (§ 58 říz. nesp., §§ 146— 148 not. ř.);
7. pokud jde o předměty, jež dlužno zaslati ve smyslu §§ 87, 90 a 91 říz. nesp. jiným úřadům (§ 59 říz. nesp.);
8. v případu úmrtí v nemocnicích, v ústavech kontumačních a zaopatřovacích šetřeno budiž zvláštních o tom vydaných předpisů (§ 60 říz. nesp.; dek. dv. kanc. ze dne 5. listopadu 1835 č. 92 sb. zák. soud.; ze dne 5. srpna 1829 č. 2422; ze dne 18. prosince 1837 č. 30414; ze dne 12. prosince 1842 č. 38050; dv. dek. ze dne 3. června 1784 č. 298 a ze dne 12. ledna 1789 č. 951 sb. zák. soud.; ze dne 30. června 1837 č. 15591 a cis. nař. ze dne 13. prosince 1851 č. 41 ř. z. z r. 1852). IV. Vyřizování zápisů úmrtních.
Je-li soud zároveň úřadem pozůstalost projednávajícím, má po předběžném prozkoumání a v případě potřeby po doplnění zápisu úmrtního vyříditi zápis úmrtní sám, v případu opačném pak zaslati jej k vyřízení příslušnému pozůstalostnímu úřadu (§71 říz. nesp.).
V. Zápis úmrtní v císařských dvorských budovách nebo v letohrádcích ve Vídni nebo v nejbližším okolí, v příbytcích členů císařské rodiny a osob exterritoriality požívajících opatřuje úřad nejvyššího dvorního maršálka (čl. 5. prohlaš. patentu k jur. normě). V budovách vojenských nebo vojskem obsazených obstarává úmrtní zápisy úřad vojenský (zák. ze dne 20. května 1869 č. 68 ř. z.). Srv. též čl. Inventář pozůstalostní, Prohlášení poslední vůle, Odevzdání pozůstalosti.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Zápis úmrtní. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 720-722.