Živnost zlatnická, stříbrnická a klenotnická.

Živnost zlatnická, stříbrnická a klenotnická náleží k řemeslným živnostem. Zlatník, stříbrník a klenotník jsou oprávněni předměty nejrozmanitějšího druhu z drahých kovů a drahokamů zhotovovati a zároveň jimi obchod provozovati. Sem náležejí v první řadě všechny šperky. Více nebo méně sporná jest však otázka, zda tato živnost oprávněna jest zhotovovati předměty, které spadají do oboru jiných živností; tak ku př. vyjádřila se obch. a živn. komora v Linci, že zlatníci, stříbrníci a klenotníci jsou oprávněni zaopatřovati a prodávati skla na oči s brýlemi, obruby skřipců ze zlata nebo stříbra, neboť podle § 37 živn. řádu není omezeno právo při nižádné živnosti v ten způsob, že by živnostník nesměl prodávati zboží vlastní své výroby; nemůže jim býti bráněno obchodovati brýlemi, skřipci se zlatým nebo stříbrným okrajem, i tenkráte, nebyl-li okraj jimi samými zhotoven; naproti tomu není stříbrník nebo klenotník oprávněn zhotovovati nebo prodávati skřipce nebo brýle s niklovým okrajem, poněvadž výroba předmětů z tohoto kovu spadá mimo jejich živnostenské oprávnění (obch. a živn. komora v Linci).
Zlatník a stříbrník jest také oprávněn pozlacovati a postříbřovati kostelní nářadí z mosaze, mědi atd.; jakkoli jinak práce tyto příslušejí toliko pasířům, avšak nepřísluší jim právo předměty ony zhotovovati z mosaze, mědi, pakfonu atd. (obch. a živn. komora v Celovci). Obch. a živn. komora v Liberci prohlásila, že nespatřuje v prodeji hodin se zlatými a stříbrnými cennými pouzdry zlatníky a stříbrníky překročení práva živnostenského, ježto hodiny právě tak jsou výrobky hodináře, jako i zlatníka nebo stříbrníka; v protivném smyslu vyslovily se obch. a živn. komory v Praze a v Brně. Klenotníkům, kteří zhotovují šperky, nemůže býti Živnost zlatnická, stříbrnická a klenotnická.
bráněno v tom, aby své výrobky prodávali a přijímali do správky (obch. a živn. komora v Praze). (Viz Freyovu a Marešovu sbírku dobrozdání a rozhodnutí o rozsahu práv. živn.).
Nastoupiti a samostatně provozovati mohou s toutéž právní účinností živnost zlatnickou, stříbrnickou a klenotnickou i ti, kdož k tomu mají zvláštní způsobilosti (podavše výučné vysvědčení a vysvědčení pracovní) i ti, kdož vykázati se mohou vysvědčením o úspěšně dokonané návštěvě těchto odborných učilišť: zlatnické školy v Praze a ciselérské školy při umělecko-průmyslové škole rakouského musea pro umění a průmysl ve Vídni (srv. minist. nař. ze dne 17. září 1883 č. 150 ř. z.) [avšak vysvědčení odchodná z této zlatnické školy v Praze přestala se vydávati již roku 1887 důsledkem minist. nař. ze dne 20. října 1887 č. 121 ř. z.], odborná škola pro umělecko-průmyslové kovotechniky na státní průmyslové škole v Innomostí (min. nař. ze dne 25. března 1891 č. 50 ř. z.); dále odborná a zvláštní škola pro umělecko-průmyslové zpracování kovů při umělecko-průmyslové škole v Praze a klenotnické oddělení při odborné škole pro umělý průmysl v Jablonci (srv. min. nař. ze dne 13. září 1887 č. 219 ř. z.)
Dodatky a věcný seznam následují.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost zlatnická, stříbrnická a klenotnická. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1111-1112.