Živnost konfekční.

Konfekcí v nejširším slova smyslu jest rozuměli přípravu prostředků a zboží ku potřebě lidské sloužících nebo docházejících upotřebení v různých odvětvích obchodu; v užším slova smyslu zabírá v sobě živnost konfekční zhotovování a obchod oděvem a módním zbožím. Rozsah této živnosti nelze snadno vymeziti a proto jest rozsah ten velice sporný. Značný rozvoj, k němuž se v nejnovější době zboží módní povzneslo, způsobil zároveň, že rozšířila se živnost konfekční na nedozírnou řadu zboží, takže povstal nevyhnutelný konflikt mezi živnostnictvem, jenž vymáhá přesné vymezení této živnosti. Důsledkem toho vidělo se býti ministerstvu obchodu naléhavou potřebou vyžádati si výnosem ze dne 27. února a ze dne 4. března 1886 č. 36007 z roku 1885 ve příčině rozsahu živnosti konfekční dobrozdání komor obchodních a živnostenských, obchodních gremií a jiných živnostenských činitelů; i podalo gremium obchodnictva vídeňského dobrozdání, dle něhož pojem a podstata živnosti konfekční v tom záleží, že dlužno předkem šetřiti rozdílu mezi konfekcionáři v užším slova smyslu, t. j. mezi oněmi živnostníky, kteří obstarávají zhotovování zboží trhového sami nebo pomocnými dělníky na vlastní účet, a mezi kon- Živnost konfekční.
fekcionáři a širším slova smyslu, kteří totiž dotyčné zboží dávají zhotoviti samostatnými, oprávněnými mistry; onino provozují tedy živnost řemeslnou, tito pak svobodnou živnost obchodní. Společenstvo kupců v Šestidomí a v Hietzingu prohlásilo ve svém dobrozdání, že rozumí zbožím konfekčním veškery části oděvu, t. j. kravaty (nákrčníky), zboží okrasné, prádlo, šatstvo panské, dámské a dětské, zboží z kožešin, obuv a zboží pletené, rukavice, klobouky, slunečníky a deštníky; živnostníkům uděliti prý lze oprávnění k obchodu těmito předměty jakožto obchodu zbožím konfekčním a povoliti, aby přijímali též objednávky tohoto zboží; avšak obchodníkům nesluší prý uděliti oprávnění ku výrobě zboží konfekčního, ježto by tím nevyhnutelně vyvolány byly kolise mezi živnostníky povolanými specielně ku výrobě tohoto zboží; ostatně slušelo prý by vymýtiti onen výraz »závod konfekční« jakožto výraz nejasný. Dle názoru společenstva oděvníků vídenských náleží konfekce, jmenovitě při oděvech, v obor obchodu a konfekcionář neměl by míti práva ku výrobě šatstva. »Orient«, spolek to ku hájení zájmů průmyslu konfekčního, vyslovil se již v pamětním spise svědčícím ministerstvu obchodu o živnostensko-právním postavení průmyslu konfekčního a poznamenává mezi jiným toto: »Konfekcí rozuměti dlužno zhotovování předmětů šatstva v nejširším slova smyslu, kteréž nevyrábí konfekcionář ve vlastním živnostenském závodu, nýbrž mimo dům pracovními silami k tomu oprávněnými; zprostředkuje totiž konfekcionář přeměnu látek textilních v předměty oděvu: mistr pracující pro konfekcionáře za mzdu od kusu jest živnostníkem, onen pak, jenž mu práci dává, může býti posuzování toliko se stanoviska obchodníka. S tímto náhledem projevili svůj souhlas i konfekcionáři, kteří slyšeni byli.
Na základě těchto dobrozdání pohlížeti lze na rozsah živnosti konfekční s těchto hledisek:
1. Obchod konfekční záleží jen v prodeji předmětů shora naznačených a náležejících k živnosti konfekční a jest jako takový živností svobodnou.
2. Pokud se živnost konfekční zabývá výrobou předmětů, které spadají v rozsah živností řemeslných, jest živností řemeslnou, kterouž tedy smějí provozovati jedině ony osoby, jež po rozumu § 14 řádu živn. zákonitým způsobem prokáží zákonné náležitosti předepsané k nastoupení živností řemeslných, pokud se týká, podají průkaz způsobilosti a praktického zaměstnání v živnosti konfekční. Sem náleží tedy výroba oděvů pro dámy a pro dítky, obuvi, klobouků, rukavic, slunečníků a deštníků.
3. Naproti tomu jest svobodnou živností výroba všelikých ostatních předmětů konfekčních, jako ku př. nákrčníků, prádla, zboží pleteného atd., jelikož tyto předměty vyhrazeny nejsou živnostem řemeslným. Konečně však dochází při živnosti konfekční zřetele celá řada jiných otázek, kteréž z části zodpověděny jsou rozhodnutím soudního dvoru správního. Konfekcí dlužno rozuměti netoliko předměty oděvu, nýbrž i veškero zboží s tím spřízněné, jako jsou: módní látky, kapesníky atd.
4. Přisvědčiti dlužno otázce, zda ten, kdo nabyl živnostenského oprávnění k obchodu konfekčnímu, musí jednotlivé předměty zboží konfekčního hotové na skladu míti, či zda oprávněn jest přijímati objednávky od zákazníků; dlužno však připojiti to obmezení, že majitel živnosti povinen jest odevzdati provedení a výrobu zboží toho samostatným a oprávněným mistrům, kteří nejsou u něho zaměstnáni jako pomocný personál za určitou mzdu a tedy výhradně jen pro něho a pro jeho živnost nepracují. Živnost konfekční.
Soudní dvůr správní uznal, že »nemůže býti pochybnosti o tom, že konfekcionáři oprávněni jsou prodávati částky oděvu, jež na jich objednávku zhotoveny nebo změněny byly oprávněnými řemeslníky a nečiní při tom též po stránce právní rozdílu, byl-li příkaz ku zhotovení nebo změně dán vzhledem nebo bez ohledu k určité příležitosti prodeje, tedy ku př. proto, že určitý kupec žádal za zhotovení určitého zboží nebo za určitou změnu; že ostatně jest všeobecně uznáno a ve čl. 271 obch. zákonníka výslovně zákonem stanoveno, že na právní povaze nějakého prodeje ničeho nemění, opatří-li prodatel prodanou věc teprve za účelem prodeje.« Rovněž kladným způsobem zodpověděl soudní dvůr správní k té otázce další, je-li obchodník konfekční oprávněn bráti míru při objednávkách oděvu, a odůvodňuje rozhodnutí své tím, »že bráti míru nenáleží ani tak ku zhotovení, jako spíše k objednávce zboží, ježto tím stanoví se jen kvantitavní povaha žádaného předmětu, a že dle toho i dle povahy této manipulace není bezpodmínečně potřebí zvláštních řemeslných dovedností a že nelze tvrditi, že by tato manipulace náležela k činnostem živnostenským, kteréž výlučně vyhraženy jsou individuím řemeslně vzdělaným, jakož se též nikomu nebrání, aby si sám vzal míru žádaného kusu oděvu a udal ji řemeslníkovi (rozh. ze dne 23. února 1888 č. 563 sb. »Budwinski« č. 3946 a ze dne 21. července 1888 č. 2069 sb. »Budwinski« č. 4179).
Vyrábitelé zboží konfekčního vedli si stížnost, že prý citelně se snižuje výrobní cena onou zprostředkující činností obchodníka, jemuž se konfekční kus odvádí. Stížnost tato jest částečně důvodná, ježto není pochyby o tom, že by výrobce konfekčního zboží dodávaje výhradně výrobky své přímo soukromým zákazníkům mohl docíliti daleko výhodnější ceny za práci svou, nežli se tak státi může za poměrů svrchu vylíčených. Obchod konfekční vznikl od dob svobody živností a jen zásluhou její, a domohl se v této periodě takového významu, že v létech 1880—1884 páčila se cena zboží z oboru tohoto vyvezeného ročně na 5—10 milionů zlatých. Vláda zamýšlí současně s chystanou osnovou živnostenské novely podati radě říšské též návrh na jakési upravení živnosti konfekční, resp. na přesné odloučení konfekční výroby od konfekčního obchodu.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost konfekční. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1064-1066.