Čís. 11956.Nejde o starou (odvozenou) firmu, byla-li původní firma pozměněna dodatkem, třebaže se souhlasem vystoupivšího společníka. Lhostejno, že pozměněná firma byla zapsána do rejstříku a že dodatek k firmě byl kryt zapsanou ochrannou známkou. (Rozh. ze dne 6. října 1932, R II 394/32.) Rejstříkový soud nevyhověl žádosti firmy M. Borger, oděvní dům u námořníka v M., by usnesení rejstříkového soudu, jímž zápis firmy — Starý Borger — I. Borger byl povolen a dne 15. prosince 1931 v rejstříku proveden, bylo zase odvoláno a majitelům této firmy manželům Maxu a Resi L-ovým v M. nařízeno, by o výmaz dodatku — Starý Borger — zažádali, jinak, že dodatek bude vymazán z moci úřední. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu a změnil napadené usnesení v ten rozum, že se ukládá soudu prvé stolice, by zakročil podle čl. 26 obch. zák. proti majitelům firmy Starý Borger — I. Borger za účelem výmazu dodatku Starý Borger z obchodního rejstříku při zápisu této firmy; jinak dovolacímu rekursu nevyhověl. Důvody: Dovolacímu rekursu nelze upříti částečné oprávnění, neboť jest přisvědčiti názoru stěžovatelky, že se napadené usnesení příčí zákonu. Podle obchodního rejstříku krajského soudu v M. vystoupil dne 14. května 1921 veřejný společník Izák Borger ze společnosti I. Borger, skládající se z něho a Maxe L-a a přistoupila k ní Resi L-ová jako nová společnice. Se souhlasem Izáka Borgera, jehož jméno jest ve firmě, byla společnost ovšem oprávněna vésti dále firmu I. Borger, nebyla však oprávněna tuto firmu pozměniti, najmě dodatkem »Starý Borger«, a to ani se souhlasem vystoupivšího společníka Izáka Borgera. To vyplývá jasně z ustanovení čl. 24 obch. zák., jenž povoluje použití jen původní firmy. Oním dodatkem se však pozměnila původní firma v jinou, nešlo by již o firmu odvozenou, nýbrž o firmu novou, jež by musila míti náležitosti čl. 16 obch. zákona. Zápis přídavku »Starý Borger« příčí se proto zákonu a náleží tudíž podle čl. 26 obch. zák. rejstříkovému soudu, by zakročil proti majitelům firmy, užívajícím firmy, jež jim podle zákonných předpisů nepřísluší. Při tom jest nerozhodno, že firma byla rejstříkovým soudem z právního omylu zapsána, neboť nikdo nemůže proti zákonu nabýti práv (sr. rozh. sb. n. s. čís. 5827). Rovněž jest nerozhodno, že firma I. Borger má pro svůj podnik zapsánu chráněnou známku »Starý — Borger«, poněvadž se tím nic nemění na předpisu čl. 24 obch. zák. Názor obchodní a živnostenské komory, že řečené firmě nelze brániti v používání ochranné známky »Starý Borger« ve znění (staré) firmy, není pro soud závazný. Pokud se tudíž týče výmazu dodatku »Starý Borger« z obchodního rejstříku, bylo dovolacímu rekursu vyhověti pro nezákonnost srovnalých usnesení nižších soudů (§ 46 (2) zákona čís. 100/31 sb. z. a n.). Pokud se však stěžovatelka domáhá i toho, by celá firma Starý Borger — I. Borger byla vymazána z obchodního rejstříku, postrádá její návrh právního podkladu, neboť, jak již bylo dolíčeno, jsou společníci této firmy oprávněni používati i nadále původní firmy.