Čís. 12229.
Do usneseni podle § 236 ex. ř., jímž soud poukázal peněžní ústav by srazil kolkové poplatky a poukázal je bernímu úřadu, jest přípustným rekurs.
(Rozh. ze dne 28. prosince 1932, R I 1064/32.)
Exekuční soud poukázal spořitelnu v T., by při vydání částek přikázaných věřitelům srazila z přikázaných částek kolkové poplatky podle druhé stupnice a přikázala je bernímu úřadu v T. Rekurs věřitelů rekursní soud odmítl jako nepřípustný, maje za fb, že jde o stížnost proti poplatkovému nařízení, k jejímuž vyřízení není povolán soud, nýbrž finanční úřad.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc rekursnímu soudu, by, nepřihlížeje k důvodu, pro který rekurs odmítl, znovu o rekursu rozhodl.
Důvody:
Napadeným usnesením odmítl rekursní soud stížnost dovolacích rekurentů proto, že se stížnost týká kolkovného a že o takové stížnosti rozhodnouti je povolán finanční úřad, nikoli soud. S názorem rekursního soudu nelze souhlasili. Ustanovení o kolkovném, pojato do usnesení prvního soudu, vydaného podle § 236 ex. ř., je, i když se týká kolkovného, usnesením soudním a rozhodnouti o stížnosti do onoho ustanovení jako usnesení soudního jest povolán příslušný soud vyšší stolice, nikoli úřad finanční. Proto odkázali rekurs na finanční úřad nelze a byla stížnost rekursním soudem odmítnuta neprávem.