Authors:
= Váž. civ., 14 (1932), sv. 2
PDF

Čís. 12140.


Dlužník nemůže žádati, by mu zůstala volnou určitá část výtěžku vnucené správy nemovitosti nutná k jeho výživě.
(Rozh. ze dne 25. listopadu 1932, R II 359/32.)
Za exekuce vnucenou správou dlužníkovy nemovitosti vyhověl soud prvé stolice návrhu dlužníka, by mu z výtěžků vnucené správy byl přikázán měsíční peníz, pokud se týče, že mu musí zůstati volných 2000 Kč ročně. Rekursní soud zamítl dlužníkův návrh. Důvody: Právem stěžuje si vymáhající věřitelka na to, že první soud s poukazem k § 330 druhý odstavec ex. ř. rozhodl, že dlužníku musí zůstati volným roční důchod 2000 Kč. Neboť exekuční řád neustanovuje při vnucené správě nemovitosti a práv všeobecně, že dlužníku musí zůstati volným určitý peníz, řečené ustanovení vztahuje se jen na výměny a dlužník ani netvrdí, že zabavené právo jest výměnou, nýbrž žádá přiznání výživného jen proto, že exekucí ztratí jediný pramen své výživy. To však není zákonným důvodem k obmezení exekuce.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Exekuční řád ve svém oddílu, jednajícím o vnucené správě (§§ 97 až 132 ex. ř.) neustanovuje nikde, že by dlužníku musila zůstati volnou určitá částka z výtěžku vnucené správy nutná k jeho výživě, a nepochybil proto rekursní soud, když zamítl návrh stěžovatelův v tomto směru.
Citace:
Č. 12140. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, číslo/sešit 2, s. 573-574.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).