Čís. 11949.


Odmítl-li soud prvé stolice žalobu ihned sám od sebe (a limine), ježto se nepovažoval za příslušna, rekursní soud však na žalobcův rekurs zrušil usnesení prvého soudu a nařídil mu, by žalobu na soud přijal a věc projednal, není žalovaný, jemuž žaloba ještě ani nebyla doručena, formálně oprávněn k dovolacímu rekursu.
(Rozh. ze dne 6. října 1932, R I 694/32.) Soud prvé stolice odmítl žalobu ihned sám od sebe, ježto se nepovažoval za příslušna, rekursní soud na žalobcův rekurs zrušil usnesení prvého soudu a nařídil mu, by žalobu na soud přijal a věc projednal.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs žalovaného.
Důvody:
V souzeném případě soud prvé stolice odmítl žalobu ihned sám od sebe (a limine), ježto se nepovažoval za příslušna, rekursní soud však na rekurs žalobkyně zrušil usnesení prvého soudu a nařídil mu, by žalobu na soud přijal a věc projednal. Toto rozhodnutí rekursního soudu se nedotýkalo procesních zájmů žalované, ježto jí žaloba ještě nebyla ani doručena a před doručením žaloby nebylo lze ji považovati za stranu zúčastněnou na sporu. Žalovaná má podle druhého odstavce § 239 c. ř. s. ohlásiti námitky tam uvedené při prvním roku, nikoli tedy v dovolacím rekursu proti usnesení rekursního soudu. Podle ustanovení druhého odstavce § 427 c. ř. s. nemělo usnesení rekursního soudu býti vůbec doručeno žalované, která do té doby nebyla na sporu súčastněna, a není proto žalovaná k podání dovolacího rekursu ani formálně oprávněna. Nehledíc k tomu, byl by dovolací rekurs nepřípustný i proto, že příkaz rekursního soudu, aby soud prvé stolice zahájil o žalobě, žalované ještě nedoručené, zákonné řízení, neznamená než příkaz, by byl o žalobě položen rok k ústnímu jednání podle prvého odstavce § 230 c. ř. s. Takový příkaz nemůže podle druhého odstavce § 130 c. ř. s. býti napaden zvláštním opravným prostředkem. (Viz rozhodnutí čís. 423, 2108, 7035 sb. n. s.)
Citace:
č. 11949. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 246-247.