Čís. 12145.Ručení za škodu z provozu silostrojů (zákon ze dne 9. srpna 1908, čís. 162 ř. zák.). Předpokladem pro použití předpisu § 1 (4) aut. zák. jest, že se odnětí disposice nad silostrojem stalo postupem objektivně (absolutně) bezprávným, činem příčícím se předpisům všeobecného právního řádu; nestačí porušení ustanovení smluvních, vydaných nikoliv v zájmu všeobecném, nýbrž jen k úpravě právního poměru stran. Pomocníkem v provozu není jen ten, komu vlastník svěřil technické zacházení s autem, nýbrž i ten, komu svěřil právní nakládání s autem.(Rozh. ze dne 26. listopadu 1932, Rv I 1085/31.)Manžel žalobkyně byl usmrcen autem náležejícím žalovanému a řízeným Štěpánem N-em. Žalobě o náhradu škody bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto důvodů:Předpokladem pro použití předpisu § 1 odstavec (4) zákona o automobilech jest podle ustálené judikatury nejvyššího soudu, — jakž i dovolatel připouští, — že se odnětí disposice nad silostrojem vlastníku stalo postupem objektivně (absolutně) bezprávným, činem, příčícím se předpisům všeobecného právního řádu; nestačí tedy porušení pouhých ustanovení smluvních, vydaných nikoli v zájmu všeobecném, nýbrž jen za účelem úpravy právního poměru stran. V souzeném případě není tento předpoklad splněn, i když se příběh sběhl tak, jak žalovaný tvrdí. Podle svého tvrzení dal domovníku Janu H-ovi příkaz, by telefonoval do garáže Josefa B-a, by bylo auto do garáže odvezeno, H. však telefonoval do garáže opak, že pro auto nemusejí posílat, poněvadž ho doveze Štěpán N., jemuž H. auto skutečně k odvezení do garáže svěřil a jenž podnikl osudnou jízdu na černo, za které byl manžel žalobkyně přejet a usmrcen. Tím poskytl žalovaný H-ovi prostředek a možnost, by se ujal detence a disposice nad silostrojem. Jestliže H., zneuživ této příležitosti, nesvěřil odvezení auta proti příkazu zřízenci garáže, nýbrž Štěpánu N-ovi, nejde o protiprávní postup, který je bezprávným absolutně, bez ohledu na osobu protiprávnost přivodivší a bez ohledu na její právní poměr k vlastníku auta, nýbrž jen o porušení příkazu. Pomocníkem v provozu není jen ten, komu vlastník svěřil technické zacházení s autem, nýbrž i ten, komu svěřil právní nakládání s autem, neboť i to jest součástkou provozu. Byl proto H. pomocníkem žalovaného v provozu. Nezáleží na tom, že Štěpán N. nebyl v přímém smluvním poměru se žalovaným, stačí, že byl k odvezení auta ustanoven osobou k nakládání s autem oprávněnou (H-em). Nezmocnil se auta postupem objektivně protiprávním, nýbrž jen vzhledem k tomu, že H. ustanoviv ho k odvezení auta, porušil daný mu příkaz. Jest proto i N-a považovati za pomocníka žalovaného v provozu a nelze žalovaného zbaviti ručení za škodu jízdou na černo N-em způsobenou ve smyslu § 1 odstavec (4) automob. zákona.