Čís. 11799.

Byla-li v čase podání žaloby žalovaná veřejná obchodní společnost již z obchodního rejstříku vymazána, jest řízení nezhojitelně zmatečné a nelze nedostatek ten odčiniti opravou žaloby. Doručením žaloby bývalému veřejnému společníku nabyl tento společník právního zájmu, by byl spor (směnečný platební příkaz) odklizen, a jest proto oprávněn k námitkám. Nestal se však stranou ve sporu a nemohou mu býti přisouzeny útraty, nýbrž musí mu býti zůstaveno, by se jích domáhal přímo na tom, kdo vyvolal zmatečné řízení (§ 1295 obč. zák.).
(Rozh. ze dne 24. června 1932, R II 190/32.)
Směnečný platební příkaz ze dne 30. ledna 1932, znějící proti firmě »Bratří S-ové, technické potřeby, stroje a nástroje v O.«, byl doručen Františku S-ovi. V námitkách navrhl František S. především, by směnečný platební příkaz byl zrušen a dosavadní řízení prohlášeno zmatečným pro nedostatek způsobilosti žalované býti stranou ve sporu a s tím spojený nedostatek procesní způsobilosti, poněvadž firma Bratři S., bývalá veřejná obchodní společnost vůbec neexistuje, ježto oba veřejní společníci František a Josef S-ovi firmu i s obchodem prodali Reinhardu H-ovi, obchodníku v O. a sami z firmy vystoupili, takže se stala firmou kupce jednotlivce, kteráž změna byla v obchodním rejstříku provedena již 12. října 1931, dosavadní veřejní společníci a firma sama vymazáni a zapsána nová firma »Bratří S-ové, majitel R. H.«. Tím firma Bratří S-ové přestala existovati a zanikla a mohou býti žalováni jen její dřívější veřejní společníci. Žalující banka pak navrhla změnu žaloby opravou jména žalované na firmu Bratří S-ové, majitel Reinhard H. Soud prvé stolice vyslovil zmatečnost dosavadního řízení, zrušil směnečný platební příkaz ze dne 30. ledna 1932 a zamítl návrh žalobkyně na změnu žaloby opravou jména žalované na firmu Bratří S-ové, majitel Reinhard H. Důvody: Výpisem z obchodního rejstříku ze dne 14. března 1932 soud zjišťuje, že dne 12. října ,1931 byla firma »Brüder S.« v rejstříku v rubrice Firma vymazána »následkem prodeje obchodu«, a na jejím místě zapsána nová firma »Brüder S. Inhaber Reinhard H.« a v rubrice: ,»Majitel firmy« zapsáno: »vymazují se společníci František S. a Josef S. následkem prodeje obchodu. Zapisuje se jako samomajitel firmy Reinhard H., obchodník v O.«, který znamená firmu tím způsobem, že ke znění firmy připojí své rodinné jméno H. Jest přisvědčiti žalované straně, že tímto zápisem zanikla právně bývalá veřejná obchodní společnost zapsaná pod firmou »Brüder S.«, neexistuje již a neexistovala již v den podání žaloby a že nově zapsaná firma; Brüder S. Inhaber R. H. není totožná s dřívější firmou, ani není její universální nástupkyní. Na neznalost této změny v obchodním rejstříku nemůže se žalující po více než třech měsících vymlouvati a zánik dřívější firmy platí proto i proti ní. Jaké podmínky ujednány byly pří prodeji obchodu Reinhardu H-ovi, zda převzal tento všechny závazky bývalé firmy »Brüder S.«, či jen některé a za jakých podmínek, není z obchodního rejstříku patrno. Již z toho důvodu nelze tvrditi, že jde o tutéž firmu, jen v názvu změněnou, že lze žalobu prostě opraviti v označení žalované strany, doručiti znovu novému majiteli firmy a pokračovati s ním ve sporu. Právem se proto ohrazuje žalovaná strana proti takové nepřípustné změně žaloby. Neexistuje-li však žalovaná strana ani právně, ani ve skutečnosti, nemůže býti stranou ve sporu, nemá procesní způsobilosti a není k žalobě pasivně oprávněna, a to nezhojitelně. Výrok o zmatečnosti řízení a o zrušení směnečného platebního příkazu jest tím odůvodněn (§ 7 c. ř. s.). Rekursní soud zamítl návrh Františka S-a na prohlášení dosavadního řízení za zmatečné a připustil změnu, pokud se týče opravu žalované strany na firmu Bratří S-ove, majitel Reinhard H. a nové doručení žaloby pod tímto označením strany. Důvody: V žalobě jest označena strana žalovaná: Bratří S-ové, teehn. potřeby, stroje a nástroje v Olomouci. Z tohoto označení žalované strany nelze usuzovati, zda jde o veřejnou obchodní společnost, či o firmu jednotlivce, neboť žalovaná strana není v žalobě označena ani jako veřejná obchodní společnost, ani jako firma jednotlivce. Podle obchodního rejstříku nemůže však býti pochyby, že firma Brüder S. jako obchodní společnost již neexistuje, nýbrž jako firma jednotlivce. Jisto jest však, že existuje firma S., a navrhla-li žalující strana jen bližší označení této žalované firmy s dodatkem: majitel Reinhard H., nemůže jíti o změnu žaloby, zejména ano jest z obsahu jejího zřejmo, kdo jako strana rozepře jest míněn, ježto jde jen o bližší označení strany žalované bez vstupu nového právního podmětu do sporu. František S. nemůže tu vůbec vystupovati jako strana a nebyl vůbec k námitkám, ani ku přijetí žaloby a platebního příkazu oprávněn a bylo jeho povinností nanejvýše odepříti přijetí zásilky, která mu podle určení strany žalované vůbec nepatřila. Od žalované firmy samé právní zástupce plné moci ani nevykázal a nebyl tudíž ani oprávněn jejím jménem námitky podati a za ni jednati. Žaloba nesměřuje podle označení žalované strany proti ní jako proti veřejné obchodní společnosti. František S. není tudíž oprávněn k námitkám vůbec, ani k návrhu, by dosavadní řízení bylo prohlášeno za zmatečné a nelze k ní přihlížeti ani z úřadu, když ve skutečnosti neexistuje. Správným doplněním označení strany žalované učiní se přítrž zbytečným pochybnostem, komu se má žaloba vlastně doručiti. Proto po stránce formální jsou bezvýznamné úvahy prvého soudu, zanikla-li čili nic veřejná obchodní společnost pod firmou Brüder S. a je-li žalovaná strana totožná s firmou původní, čili nic. Rovněž nelze v tomto období sporu rozhodovati, o tom, zda nynější žalovaná firma ručí za směnečný dluh (viz také nález čís. 2825, 3857, 7781 a 8399).
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Žalována byla firma »Bratří S-ové, technické potřeby, stroje a nástroje v O.«. Žaloba byla podána dne 30. ledna 1932 a doručena, jak nesporno, bývalému veřejnému společníku firmy, Františku S-ovi. Veřejná společnost pod firmou Brüder S., obchod, s technickými potřebami, stroji a nástroji v O. mezitím prodejem obchodu zanikla a byla její firma, jak z výpisu z obchodního rejstříku zřejmo, dne 12. října 1931 z rejstříku vymazána. V době podání žaloby nebylo tu tedy již společnosti pod firmou Brüder S., natož Bratří S-ové, technické potřeby, stroje a nástroje v O. a nemohla býti tato firma, jako neexistující právní podmět žalována. K výmazu firmy z obchodního rejstříku může dojíti teprve po likvidaci nebo po jinakém vypořádání Společníků a-po zastavení činností podniku této společnosti. Výmazem firmy zaniká pak veřejná společnost konečně, poněvadž se nedostává podmínek čl. 85 a 110 obch. zák. Co do případných, nově se vyskytnuvších pohledávek neb závazků společnosti mělo se státi opatření mezi společníky již při jejich vypořádání, Nestalo-li se tak, mohli by přijíti v úvahu již jen bývalí společníci jako nositelé práv a závazků zaniklé společnosti, po případě jejich právni nástupci. Byla-li tedy v souzeném případě žalována veřejná společnost již neexistující, nebylo tu vůbec žalovaného a nelze uvažovati; o vstupu firmy »Bratří S-ové, majitel R. H.«, správně »Brüder S. Inhaber R. Hi«, která podle zápisu v obchodním, rejstříku jest novou firmou kupce jednotlivce Reinharda H-a, poněvadž spor nemohl býti pro nedostatek jedné ze stran s právní účinnosti ani zahájen, tak že řízení je nezhojitelně zmatečné (§ 6 a 7 c. ř. s.). Nedostatek tento nelze odčiniti opravou žaloby, poněvadž nejde jen o doplnění nesprávného označení téhož právního podmětu, nýbrž, o to, by byla nahrazena strana nesprávně žalovaná (neexistující) jiným podmětem ke sporu způsobilým. Otázka, zda snad nabyvatel podniku firmy Bratří: S. (Brüder S.), technické potřeby, stroje a nástroje v O. převzal závazky původní majitelky, nebo snad ručí za ně po rozumu § 1409 obč. zák., nespadá v rámec tohoto rozhodnutí. Pokud jde o oprávnění bývalého veřejného společníka žalované firmy. Bratří S-ové (Brüder S.), technické potřeby, stroje a nástroje v O., Františka S-a, k podání námitek a k dovolacímu rekursu, nelze mu je upírati, poněvadž doručením žaloby do jeho rukou jako bývalého veřejného společníka žalované firmy nabyl právního zájmu, by byl odklizen směnečný platební příkaz, z něhož mu hrozila majetková újma (Čl. 146 obch. zák.). Tím se však nestal ve sporu stranou a nemohou mu býti po rozumu § 41 a násl. c. ř. s. přisouzeny útraty úspěšného dovolacího rekursu, nýbrž musí mu býti zůstaveno, by se jich domáhal přímo na tom, kdo zmatečné řízení vyvolal (§ 1295 obč. zák.).

Citace:

č. 11799. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 33-36.