Čís. 12224.Spoluvlastník ideální části nemovitostí jest oprávněn k rekursu do usneseni, jímž byl na jiný spoluvlastnický podíl bez ohledu na ostatní podílníky povolen knihovní vklad výměny.Spoluvlastník není oprávněn samostatně a bez ohledu na ostatní spoluvlastníky zatížíti společnou nemovitost doživotní výměnou.(Rozh. ze dne 22. prosince 1932, R II 485/32.)Knihovní soud povolil na spoluvlastnictví Františky S-ové ke třem čtvrtinám při čtvrtláně čís. 6. vklad práva doživotní bezplatné výměny pro Ladislava L-a. Rekursní soud k rekursu ostatních spoluvlastníků knihovní žádost zamítl. Důvody: Spoluvlastníci ideelní části nemovitosti jsou sice oprávněni se svým spoluvlastnictvím samostatně nakládati, avšak ohledně držby a správy nemovitosti jsou omezeni předpisy § 833 a násl. obč. zák. a nejsou zejména oprávněni samostatně a bez ohledu na ostatní podílníky zatížíti společnou nemovitost služebností bytu, o kterou jde v tomto případě a kterou lze podle § 12 kn. zák. zajistiti a obmeziti jen na fysicky přesně vymezené části domu, nikoliv však na ideelní spoluvlastnictví ostatních podílníků. Tak má se věc i ve příčině ostatní části výměny, zejména, pokud jde o výhradné užívání pozemků. Ve příčině topiva není ani uvedeno, kdo je má výměnkáři dodávati, a zda povinní s tím souhlasí, což jest tím neurčitější, že podle odstavce III. smlouvy má Ladislav L. nastoupiti v užívání výměnických práv až po smrti Františky S-ově. Pro vyřízení knihovního návrhu rozhodným jest podle § 94 knih. zák. knihovní stav v době podání návrhu. (Viz i rozhodnutí čís. 2184 sb. n. s.).Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Nejvyšší soud vyslovil arci v rozhodnutí čís. 7265 sb. n. s., jehož se dovolává i dovolací rekurs a jež se týkalo obdobného případu, jako jest tento, že se knihovní soud nemůže zabývati s otázkou, zda se výměna, zřízená na spoluvlastnický podíl bude dotýkati také práv jiného spoluvlastníka, nýbrž, že se druhý spoluvlastník může opříti pořadem práva porušování práv co do svého spoluvlastnického podílu, není však oprávněn k rekursu do usnesení, jímž byl povolen knihovní vklad výměny. Uváživ však v případě, o který jde nyní, znovu všechny otázky, řešené v onom rozhodnutí, nemůže nejvyšší soud setrvati na svém tehdejším stanovisku. To se týká především otázky, zda jest spoluvlastník ideelní části nemovitosti v takovém případě oprávněn k rekursu do usnesení, jímž byl na jiný spoluvlastnický podíl bez ohledu na ostatní podílníky povolen knihovní vklad výměny. Řízení ve věcech knihovních jest řízením nesporným a platí tudíž pro ně nyní, předpis § 37 zákona ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n., že k rekursu jest oprávněn účastník, který se pokládá za zkrácena usnesením. V souzeném případě jest v této příčině ještě přihlédnouti k § 123 knih. zák., jenž stanoví, které osoby mají bytí uvědomeny o vyřízení knihovních návrhů, Nejvyšší soud nepochybuje, že k těmto osobám patřili i Josef S. a společníci jako spoluvlastníci jedné ideelní čtvrtiny nemovitostí, na jichž ostatní tři ideelní čtvrtiny byla zřízena výměna, neboť vkladem této výměny, kterou zřídila Františka S-ová jako spoluvlastnice ke 3/4 nemovitostí ve prospěch Ladislava L-a, — poskytnuvši mu výhradně užívání t. žv. výměnického bytu, dvou komor, chléva a půdy, dále užívání studny a výhradně užívání několika pozemků a zatíživši touto výměnou samostatně a bez ohledu na ostatní podílníky společné nemovitosti, — byli beze sporu ostatní spoluvlastníci dotčeni ve svých knihovních právech, pokládali se proto usnesením knihovního soudu právem za zkráceny a byli tudíž oprávněni k rekursu do usnesení, jímž byl povolen knihovní vklad výměny. Není tudíž správným stěžovatelčin názor, že měl rekursní soud rekurs spoluvlastníků do usnesení knihovního soudu odmítnouti. Ve věci samé rozhodl rekursní soud správně, vyhověv rekursu spoluvlastníků a zamítnuv knihovní žádost Františky S-ové o vklad práva doživotní bezplatné výměny ve prospěch Ladislava L. na 3/4 společných nemovitostí, a stačí stěžovatelku odkázati na správné odůvodnění napadeného usnesení, jež se úplně shoduje se zdejším rozhodnutím čís. 2184 sb. n. s., jež pokládá nej vyšší soud zá správné přes opačný názor, vyslovený ve zmíněném již rozhodnutí čís. 7265 sb. n. s.