Čís. 11970.Úmluva, že zboží jest koupeno za určitou cenu »loco továrna«, platí jen pro případ, že zboží jest skutečně dodáno z továrny. Bylo-li dodáno ze skladiště továrny bližšího kupiteli, nemůže se prodatel na kupiteli domáhati zaplacení dovozného z továrny do skladiště. (Rozh. ze dne 7. října 1932, Rv II 455/31.) Žalující firma, továrna na stroje v Přerově, prodala žalovaným v J. na Slovensku motor, mlátičku a brzdu za 15120 Kč loco továrna. Koupené předměty byly žalovaným dodány ze skladiště žalobkyně v Humenném na Slovensku. Dovozné z Humenného do stanice dodací žalovaní zaplatili. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se žalobkyně na žalovaných též zaplacení dovozného z Přerova do Humenného. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody: Pokud jde o právní posouzení věci (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), jest rozhodnou jen otázka, zda mezi stranami došlo k ujednání, podle něhož se žalovaní zavázali zaplatiti sporné dovozné. Názor dovolatelky, že prvý soud zjistil, že se žalovaní zavázali zaplatiti toto dovozné a že zjištěním tím byl vázán odvolací soud, ježto prý žalovaní nenapadli zjištění to odvoláním, že tudíž, pokud se napadený rozsudek odchyluje od zjištění toho, je v rozporu se spisy, je mylný. Nejde o zjištění, nýbrž o výklad nabídky žalovaných, o výklad listiny, tudíž o právní posouzení věci, jež jako nesprávné bylo napadeno žalovanými v odvolání. Žalovaní učinili žalobkyni písemnou nabídku na tištěném formuláři žalobkyně. Podle formuláře toho žalovanými podepsaného koupili od žalobkyně motor, mlátičku a brzdu za 15120 Kč loco továrna. Je zjištěno, že tyto zakoupené stroje nebyly v továrně žalobkyně v Přerově, nýbrž v jejím skladišti v Humenném a že dovoz z Humenného do stanice dodací žalovaní zaplatili. Přihlíží-li se k doslovu kupních podmínek vytištěných na formuláři žalobkyně žalovanými podepsaném, nelze podle doslovu těchto podmínek, zejména jejich odstavce 5. vykládati podle § 914 obč. zák. a čl. 278 obch. zák. slova »loco továrna« jinak, než tak, že ustanovení to přichází 67* k platnosti jen v případě, že se stroje dodávají z továrny žalobkyně v Přerově přímo, a nemohli proto ani žalovaní ani žalobkyně pojímati toto ustanovení kupních podmínek jinak. Je proto bez významu, že v nabídce žalovaných přichází »loco továrna«, ježto si žalobkyně musila býti vědoma toho, že ustanovení to nemůže přijíti k platnosti v případě, kde nejde o stroje, jež se mají dodati z její továrny v Přerově, nýbrž o stroje, jež jsou v jejím skladišti v Humenném. I když tudíž žalobkyně přijala nabídku žalovaných, nedošlo tím k ujednání, že žalovaní převzali závazek zaplatiti dovozné z Přerova do Humenného; to by bylo musilo býti ujednáno zvlášť. Jiný výklad nabídky žalovaných by odporoval zásadě poctivého styku v obchodě. Pokud žalobkyně má za to, že žalovaní převzali závazek zaplatiti dovozné aspoň mlčky tím, že se neohradili proti účtu žalobkyně, v němž účtovala dovozné, ani proti tomu, že byli upomínáni žalobkyní o zaplacení dovozného, přehlíží, že původní ujednání mohlo býti změněno jen novým ujednáním, že jednostranný její projev k takovéto změně nestačí a že pasivní chování se a pouhé mlčení nemůže býti zpravidla vykládáno jako projev positivní. Výklad takový byl by přípustný jen tam, kde by nutkavě bylo tak usuzovati, čemuž zde však nebylo, neboť žalobkyně musila z mlčení žalovaných usuzovati, že na původním ujednání trvají.