Čís. 11936.

Byl-li smír, jímž se žalovaný zavázal nahraditi žalobci i útraty sporu, dojednán po zahájení vyrovnacího řízení o jmění žalovaného, nebyla útratová pohledávka žalobce vyrovnáním zasažena a nebrání ustanovení § 12 (1) vyr. řádu z roku 1931 povolení exekuce k vydobytí útrat.
(Rozh. ze dne 29. září 1932, R I 745/32.)
O jmění Josefa B-a bylo zahájeno vyrovnací řízení dne 8. dubna 1932. Soudním smírem ze dne 9. května 1932 zavázal se Josef B. nahraditi firmě R. útraty sporu, jak budou soudem upraveny. Útraty ty byly pak soudem upraveny na 1768 Kč 10 h, načež firma R. navrhla proti Josefu B-ovi povolení exekuce k vydobytí těchto útrat. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl, maje za to, že ano v době, kdy bylo vydáno napadené usnesení, bylo o jmění dlužníka zahájeno vyrovnací řízení, nesměla býti podle § 12 vyr. řádu exekuce povolena.
Nejvyšší soud obnovil usnesení soudu prvé stolice.
Důvody:
Vyrovnací řízení bylo zahájeno dne 8. dubna 1932. Soudním smírem ze dne 9. května 1932 zavázal se žalovaný kromě k zaplacení jistiny 1000 Kč nahraditi žalobkyni i útraty sporu, jak budou soudem upraveny. Útraty tyto byly pak soudem na 1768 Kč 10 h upraveny, nikoli však přisouzeny. Ne zcela případně odkazuje proto dovolací rekurs na zdejší plenární rozhodnutí ze dne 11. října 1927 Pres 1.200 z roku 1925 uveřejněné ve sb. n. s. pod čís. 7392, ale v podstatě má pravdu, jelikož zásada tam vyslovená, že pro vznik útratové pohledávky nerozhoduje doba, kdy byl učiněn náklad, platí i v případě, že spor byl ukončen smírem, jenže v tomto případě na místo soudního výroku nastupuje dohoda stran a rozhoduje proto doba, kdy smír byl dojednán, ano tím teprve, právě tak jako jinak soudním výrokem, nastává jistota o tom, která ze stran bude dlužníkem a která věřitelem útratové pohledávky. Vznikla-li však, jak dolíčeno, útratová pohledávka vymáhaná žalující stranou po za¬ hájení vyrovnacího řízení, nebyla jím zasažena, a nebránilo ustanovení § 12 (1) vyr. ř. z roku 1931 zde v úvahu přicházejícího povolení navržené exekuce.

Citace:

č. 11936. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 232-233.