Čís. 11959.

Osoba, v jejíž prospěch je poznamenán zákaz zcizení nemovitostí, jest oprávněna k rekursu do usnesení, jímž byla povolena vnucená dražba těchto nemovitostí. Zákaz zcizení založený mezi osobami uvedenými v druhé větě § 364 c) obč. zák. a zapsaný do pozemkové knihy brání nejen dobrovolnému, nýbrž i exekučnímu zcizení (kromě věřitelů, kteří tomuto zápisu předcházejí).
Podmínkou zcizení nemovitostí zatížených zákazem zcizení a zatížení ve prospěch určitých osob, je souhlas všech oprávněných, nikoliv jen většiny.
(Rozh. ze dne 7. října 1932, R I 667/32.)
Soud prvé stolice povolil exekuční dražbu nemovitostí. Rekursní soud k rekursu Emmy K-ové, v jejíž prospěch byl na nemovitostech poznamenán zákaz zcizení a zavazení, exekuční návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhajícího věřitele.
Důvody:
Každý účastník exekučního řízení jest podle § 65 ex. ř. oprávněn k rekursu do usnesení v exekučním řízení, bylo-li jím dotčeno jeho právo, pokud zákon výslovně neustanovuje, že musí své právo uplatňovat pořadem práva. Emma K-ová patří mezi osoby, v jichž prospěch je poznamenán zákaz zcizení nemovitostí, o něž jde, a byla proto oprávněna k rekursu do usnesení, jímž vnucená dražba oněch nemovitostí byla povolena. Že zákaz zcizení založený mezi osobami uvedenými v druhé větě § 364 c) obč. zák. a zapsaný do pozemkové knihy brání nejen dobrovolnému, nýbrž i exekučnímu zcizení (kromě věřitelů, kteří zápisu tomu předcházejí), bylo vysloveno v rozhodnutích čís. 7617, 8554, 9897 sb. n. s. a stačí k nim poukázati. Podmínky § 364 c) druhé věty obč. zák. jsou v souzeném případě splněny, neboť poznámka zákazu zcizení se stala na základě odevzdací listiny ze 6. dubna 1927, jejímž podkladem byla dědická dohoda mezi povinnou stranou a jejími dětmi, mezi něž patří i Emma K-ová, a není proto správné ani tvrzení stěžovatelovo, že jde jen o obligační, nikoliv o věcné právo. Poukazuje-li na komentář Ehrenzweigův, podle něhož prý zákaz zcizení nebrání vnucenému prodeji, necituje ho správně, poněvadž týž spisovatel (System z r. 1923 I. svazek, II. polovice, str. 183) vyslovuje názor nejvyšším soudem zastávaný právě tak, jako komentář Klangův str. 47 při § 364 c). Bezvýznamné jsou okolnosti, na něž stěžovatel poukazuje a jež jsou ostatně nepřípustnými novotami, že totiž Emma K-ová jako nepatrná menšina z oprávněných osob zcizení oněch nemovitostí se brání, že tak činí jen ze mstivého popudu svého manžela, že vůbec žádnou pohledávku nemá na nemovitostech, že povinná strana jest úplně zadlužena a nemovitost že jest jí břemenem a že i ostatním zákazu následujícím knihovním věřitelům by bylo rovněž znemožněno vésti exekuci vnucenou dražbou oněch nemovitostí. Neboť podmínkou zcizení nemovitostí je souhlas všech oprávněných, nikoliv jen většiny, a dokud tato podmínka není splněna, nelze vnucený prodej nemovitostí povoliti.
66*

Citace:

č. 11959. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 262-263.