Čís. 12176.
Zhodnotiti odchylně výpovědi svědků, kteří byli vyslechnuti přímo soudem prvé stolice, a odchýlili se od skutkových zjištění tohoto soudu, jest odvolací soud oprávněn jen na základě přímého výslechu oněch svědků.
Odvolací soud jest však oprávněn doplniti skutková zjištění prvého soudu na základě výpovědí svědků, jichž hodnověrnost nebyla v odvolání výslovně napadena, a to na základě pouhého přečtení jich výpovědí, třebas byli v prvé stolici vyslechnuti přímo procesním soudem.

(Rozh. ze dne 10. prosince 1932, Rv I 1659/32.)
Žalobní nárok na náhradu škody pro poranění býkem neuznal procesní soud prvé stolice důvodem po právu. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Provedení do volacího důvodu § 503 čís. 2 c. ř. s. jest spatřovati v dovolatelově výtce, že odvolací soud opakoval důkaz svědky Josefem P-em, Marií B-ovou a Aloisem R-em, —kteří byli vyslechnuti prvým soudem přímo, — přečtením jejich výpovědí a že pak svědkům uvěřil, pokud se týče neuvěřil, aniž měl bezprostřední dojem z Osobního výslechu svědků. Tato výtka není odůvodněna: Jest arci nutným příkazem náležitého řízení a samozřejmým důsledkem zásady bezprostřednosti. v níž kotví volná úvaha při hodnocení důkazů, by odvolací soud, shledá-li pochybnosti o správnosti zjištění prvého soudu, přezkoumal toto zjištění zpravidla na rovnocenném podkladě, totiž v podstatě na základě týchž důkazů nebo důkazů stejné jakosti a váhy, z jakých čerpal své přesvědčení soud prvé stolice. Zhodnotili odchylně výpovědi svědků, kteří byli vyslechnuti přímo soudem prvé stolice, a odchýliti se od skutkových zjištění tohoto soudu, jest tudíž odvolací soud oprávněn jen na základě přímého výslechu oněch svědků. V souzeném případě nehodnotil však odvolací soud výpovědi oněch tří svědků jinak, než soud prvé stolice, a neodchýlil se od skutkových zjištění tohoto soudu,, nýbrž, uvěřiv právě lak, jako prvý soud, svědeckým výpovědem Josefa P-a a Marie B-ové, doplnil jen na základě těchto výpovědí skutková zjištění prvé stolice okolností prvým soudem sice vyšetřenou, ale nezjištěnou, že se žalobce při druhém připouštění dostal s jalovicí až ke stodole, kde upadl, při čemž však byl žalovaný s býkem od něho vzdálen 8 až 10 kroků, takže k připuštění vůbec nedošlo. Vylíčeným postupem nevykročil odvolací soud z ustanovení § 498 odstavec prvý c. ř. s., podle něhož byl oprávněn použiti nejen zjištění rozsudku prvého soudu, nýbrž i »výsledků projednávání a dokazování zjištěných ve spisech prvé stolice«, pokud nebyly dotčeny uplatňovanými odvolacími důvody, t. j. mohl použiti i těch výsledků dokazování, jež prvý soud v rozsudku nezužitkoval, a mohl tedy i bez opakování důkazu svědky Josefem R-em a Marií B-ovou, jichž hodnověrnost žalobce v odvolání výslovně nenapadal, doplniti na základě jejich výpovědí skutková zjištění prvého soudu. Byl-li však odvolací soud k takovémuto doplnění skutkových zjištění oprávněn i bez opakování oněch důkazů, není vadou odvolacího řízení, jež by byla způsobilá zameziti úplné vysvětlení a důkladné posouzení rozepře, že odvolací soud opakoval ony důkazy jen přečtením dotčených výpovědí, nikoliv opětným výslechem svědků.
Citace:
č. 12176. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 637-638.