Čís. 12021.
I výkazy nedoplatků jsou exekučním titulem pro dobývání poplatků, pokud jest jejich vykonatelnost potvrzena nebo jinak nepochybná.
(Rozh. ze dne 21. října 1932, R II 237/32.) Soud prvé stolice povolil na základě výkazu o nedoplatku vydaného bernim úřadem exekuci vnuceným vkladem zástavního práva na nemovitosti k vydobyti nemovitostnich převodních poplatků. Rekursni soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Jde o exekuci k vydobytí nemovitostnich převodních poplatků vnuceným zřízením práva zástavního na nemovitosti. Podle § 1 čís. 13 ex. ř. jsou exekučním titulem platební příkazy a výkazy nedoplatků o přímých daních a poplatcích podle předpisů o tom platných vykonatelné. Podle § 72 popl. zák. ze dne 9. února 1850, čís. 501 ř. zák., § 14 nařízení min. fin. ze dne 3. května 1850, čís. 181 ř. zák. a nařízení min. sprav, a financí ze dne 13. prosince 1852, čís. 256 ř. zák. musí býti k žádosti o vklad práva zástavního pro nemovitostní převodní poplatky připojen duplikát platebního příkazu povinné straně doručeného, s výkazem o doručení a úředním potvrzením, že příkaz nabyl moci práva a že poplatek v udané výši skutečně jest nedoplatkem. Tyto předpisy byly zachovány v platnosti článkem III. úvoz. zák. k ex. ř. Není tedy pro tento případ postačitelným exekučním titulem pouhý výkaz berního úřadu o nedoplatcích, protože dosud platné předpisy nařizují jiný exekuční titul, totiž platební příkaz, k němuž musí býti připojen výkaz o doručení a úřední potvrzení, že příkaz nabyl moci práva a že poplatek v udané výši skutečně jest nedoplatkem (rozh. čís. 8487 sb. n. s.).
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Nelze souhlasiti s názorem rekursního soudu, že při exekuci pro poplatek na nemovitost není výkaz'nedoplatků exekučním titulem, nýbrž výhradně jen platební rozkaz s výkazem o doručení a potvrzením pravomoci podle nařízení ministerstva financí a spravedlnosti ze dne 13. prosince 1852, čís. 256 ř. zák., který názor zastává i nejvyšší soud ještě v rozhodnutí uveřejněném pod čís. 8487 sb. n. s. Podle § 7 poplat. zák. jest vymáhati poplatek způsobem předepsaným pro daně. § 33 knih. zák. prohlašuje za vkladné listiny platební rozkazy o zákonných poplacích a příspěvcích, výkazy o zadrželých daních a veřejných dávkách., pokud jsou podle: platných předpisů vykonatelný. 1 § 1 čís. 13 ex. ř. uznává za exekuční tituly platební rozkazy i výkazy nedoplatků o přímých daních a poplatcích podle předpisů o tom vykonatelné. Těmito předpisy byly postaveny na roveň pro vedení exekuce i na nemovitosti jak výkazy nedoplatků, tak i platební rozkazy. I výkazy nedoplatku jest pokládati za listiny veřejné požívající plnou moc průvodní a také za výroky správního úřadu o tom, že veřejná dávka (poplatek) je nedoplacena. Má-li výkaz nedoplatků doložku vykonatelnosti, je tato doložka výkazem o tom, že jsou splněny podmínky, za nichž zákon připouští pro onu dávku exekuci. To odpovídá také staršímu zákonnému vývoji. Podle dvorního dekretu ze dne 19. ledna 1784, čís. 228 sb. z. s. měla býti exekuce nedoplatků zemských důchodků poskytnuta bez zahájení sporu na požádání úředníků. Podle dvorního dekretu ze dne 20. února 1789, čís. 977 sb. z. s. nenáleží soudu exekuci povolujícímu, by zkoumal, zda jest po právu pohledávka prokázaná nálezem politického úřadu, nýbrž má postupovati tak, jakoby žádost spočívala na soudním nálezu. Podle dekretu dvorské komory ze dne 27. října, 1831 vyhlášeného dvorským dekretem ze dne 10. února 1832, čís. 2548 sb. z. s., jímž upraven způsob politické exekuce pro celní a potravní poplatky, bylo nařízeno, nestačí-li exekuce politická, by finanční úřad zaslal prokuratuře ověřený opis nálezu nebo platebního příkazu s výkazem, že nabyl právní moci, a prokuratuře náleží zažádati o exekuci. Podobné ustanovení má nařízení ministerstva financí a spravedlnosti ze dne 13. prosince 1852, čís. 256 ř. zák. Nenařizuje, že se exekuce může vésti jen na základě platebního příkazu o poplatku. Ale, i kdyby to nařizovalo, bylo toto nařízení doplněno § 1 čís. 13 ex. ř. O tom, pokud výkaz nedoplatků nebo platební příkaz jest vykonatelný, tedy pokud vykázaný jimi dluh veřejného práva lze dobývati exekucí, o tom jsou předpisy zvláštní. Císařským nařízením ze dne 20. dubna 1854, čís. 96 ř. z. bylo ustanoveno, by administrativní nálezy vykonávaly samy politické úřady a vedly exekuci tak, jako pro daně. Podle dvorního dekretu ze dne 20. února 1789, čís. 977 sb. z. s. měly se vykonávati politickými úřady politické nálezy a soudní exekucí jen, když politická exekuce nestačí nebo jí nelze použiti pro závady v onom dekretu uvedené. Byla tudíž přípustná exekuce nálezů správních, tedy i pro daně a poplatky, v prvé řadě úřady politickými a jen podpůrně soudem. Poplatek bylo lze vymáhati podle § 60 popl. zák. teprve, když uplynulo třicet dnů od uvědomění o vyměření. Podmínkou vykonatelnosti při poplatku bylo tedy uplynutí třiceti dnů a nepostačitelnost exekuce politické. Tento stav byl změněn zákonem o přímých daních. Tím bylo v § 343 předepsáno, že daně lze vymáhati buď exekucí soudní nebo exekucí politickou. Přestalo tedy býti podmínkou vykonatelnosti, že politická exekuce nepostačí. § 345 prováděcího nařízení k zákonu o přímých daních bylo pak nařízeno, že daně se vymáhají na základě výkazu nedoplatků. Má-li se poplatek podle § 7 poplatk. zákona vymáhati stejně jako daň, plyne z toho, že jej lze vymáhati i na základě výkazu nedoplatků. Paragrafem 1 čís. 13 ex. ř. a zmíněným ustanovením prováděcího nařízení byl tedy doplněn starý předpis ministerského nařízení čís. 256 z r. 1852 a dvorního dekretu čís. 2548 z r. 1832 tím způsobem, že jako exekuční tituly pro dobývání poplatků byly připuštěny i výkazy nedoplatků vydané příslušným úřadem v předepsané formě. Soudu exekuci povolujícímu náleží zkoumati, zda je výkaz vykonatelný. Je-li z výkazu zřejmo, že je vykonatelný, protože je mu připojena doložka vykonatelnosti, spokojí se soud s touto doložkou. Potvrzení vykonatelnosti jest veřejnou listinou, tvořící plný důkaz o skutečnosti doložkou osvědčované (§ 292 c. ř. s.) Soudu nepřísluší přezkoumávati správnost doložky vykonatelnosti, která je potvrzením správního úřadu, pokud je vydána v mezích příslušnosti úřadu a je formálně bezvadná. Správnímu úřadu přísluší potvrzení vykonatelnosti, poněvadž má po ruce podklad pro její posouzení a otázka vykonatelnosti je řešena předpisy správními a je po výtce otázkou práva veřejného. Proto soudu nepřísluší přezkum její správnosti, nýbrž soud zkoumá kromě formální nezávadnosti titulu jen, zda vykonatelnost poplatku jest prokázána ve smyslu § 1 čís. 13 ex. ř. doložkou vykonatelnosti nebo způsobem stejně účinným. Jsou tedy i výkazy nedoplatků exekučním titulem pro dobývání poplatků, pokud je jejich vykonatelnost potvrzena nebo jinak nepochybná. V posuzovaném případě jde podle přednesu samé povinné strany v jejím rekursu o uskutečnění věcného ručení nynější vlastnice za poplatek. Soudu nenáleží ani v takovém případě zicoumati správnost předpisu poplatkového na základe takového ručení (srov. nál. 4632, 8452, 2487 sb. n. s.) a stačí, že nemovitost je připsána tomu, komu z důvodu věcného ručení byl poplatek předepsán a výkaz nedoplatků zní na něho a jeho vykonatelnost je potvrzena. Tím je prokázána splatnost i možnost vedení exekuce pro poplatek podle § 60 popl. zákona (vykonatelnost).
Citace:
č. 12021. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 369-372.