Čís. 12040.Jde o zmatek podle § 477 čís. 4 c. ř. s., byl-li žalovanému doručen opis žaloby s jiným jménem žalobce, než stejnopis určený pro soud, a bez jména žalovaného.žalobci, který chybným a nedostatečným vyplněním stejnopisu žaloby způsobil, že se řízení, rozsudku předcházející, stalo od nařízení roku o žalobě zmatečným a musilo proto býti i s rozsudkem zrušeno, jest podle § 51 c. ř. s, uložili, by nahradil odpůrci náklady opravného řízení.(Rozh. ze dne 29. října 1932, R I 849/32.)Ve sporu firmy E. proti H-ovi byl žalovanému doručen stejnopis žaloby, v němž jako žalobkyně byla uvedena firma Š.; jméno žalovaného v tomto stejnopisu nebylo vůbec uvedeno. Do rozsudku prvého soudu, jímž bylo uznáno podle žaloby, podal žalovaný odvolání pro zmatečnost podle § 477, čís. 4 c. ř. s. Odvolací soud odvolání usnesením zamítl. Důvody: Zmatečnost shledává odvolatel v tom, že v žalobě jemu doručené označena byla jako žalující strana společnost Š., ovšem podepsána byla žalobkyně, a jako žalovaná strana nebyl značen nikdo a že v obsílce nebyla vyznačena žádná strana. Odvolatel prokázal sice toto své tvrzení stejnopisem žaloby a obsílkou, ale přes to jest odvolání bezdůvodné. V žalobě i v obsílce měly sice bytí obě strany správně vyznačeny a, když nebyly, měl se prvý soud postarati o odstranění této formální vady. Ale, i když se tak nestalo, nebyla tímto nezákonným postupem odňata žalovanému možnost před soudem jednati, neboť, dostav i takovouto žalobu a obsílku, mohl. a měl se k prvému roku dostaviti a jednati, neboť z toho, že doručena byla žaloba a obsílka k prvému roku a že obojí bylo doručeno jemu, mohlo a mělo mu býti zřejmo, oč vlastně jde, přes jejich zmíněné nedostatky.Nejvyšší soud změnil usnesení odvolacího soudu v ten rozum, že se rozsudek prvého soudu s předchozím řízením, počínajíc nařízením prvého roku, zrušuje a prvnímu soudu se ukládá, by v řízení pokračoval a znovu rozhodl, a uložil žalující firmě, by nahradila žalovanému útraty dovolacího rekursu.Důvody:Odvolací soud považoval za pravdivé tvrzení žalovaného (odvolatele), že mu nebyl doručen správný stejnopis žaloby, neboť ve stejnopisu jemu doručeném byla uvedena jiná žalující strana, než ve stejnopisu určeném pro soud a nebyl v něm uveden žalovaný a byl podepsán jiným jménem, než bylo uvedeno v hlavě žaloby. Neshledal v tom vytýkaný zmatek ve smyslu § 477 čís. 4 c. ř. s., jsa názoru, že se žalovaný přece mohl a měl dostaviti k nařízenému roku. S tímto názorem nelze souhlasiti. Zákon spojuje s doručením dalekosáhlé následky a proto musí býti předpisy o něm přesně zachovávány. A § 80 c. ř. s. nařizuje, že, činí-li se návrh podáním, musí býti dodáno soudu tolik stejnopisů, by každému odpůrci mohl býti doručen jeden stejnopis, a § 438 c. ř. s., že obsílka žalovaného k ústnímu jednání se děje tím, že se mu s obsílkou dodá stejnopis písemné žaloby, neb opis protokolu o žalobě. Byl-li v souzeném případě žalovanému doručen opis žaloby, který' obsahoval jiné jméno žalobce, než stejnopis určený pro soud, a žádné jméno žalovaného, nebylo těmto předpisům vyhověno a nemělo doručení právní účinky. Žalovaný se nemusil podle obsílky zachovati. Ve vadném doručení spočívá zmatek podle § 477 čís. 4 c. ř. s. Proto byl shledán dovolací rekurs odůvodněným a bylo mu vyhověno (§ 477 prvý odstavec c. ř. s.). První soud se musí postarati o opravu žaloby a o řádné doručení žaloby a v jednání pokračovati a znova rozhodnouti. Poněvadž žalující firma chybným a nedostatečným vyplněním stejnopisu žaloby způsobila, že se řízení, rozsudku předcházející, stalo od nařízení roku o žalobě zmatečným a musilo proto býti i s rozsudkem zrušeno, bylo jí podle § 51 c. ř. s. uložiti, by nahradila stěžovateli náklady opravného řízení a to, poněvadž stěžovatel náklady na odvolací řízení neúčtoval, jen náklady dovolacího rekursu.