Čís. 12195.
Pro budoucí pohledávky, k nimž jest počítati i pohledávky z otevřeného úvěru, lze zříditi zástavní právo k movitým věcem.
Pouhá abstraktní možnost budoucích pohledávek nestačí, nýbrž jest třeba, by byly aspoň označeny osoby, mezi nimiž, a právní důvod, z něhož má pohledávka vzejíti.
(Rozh. ze dne 16. prosince 1932, Rv I 1481/31.)
Žalovaná vedla proti firmě L. exekuci, při níž byly zabaveny movitosti. Žalobkyně domáhala se proti žalované přednostního zástavního práva k zabaveným movitostem, tvrdíc, že smlouvou před vznikem zástavního práva žalované nabyla k zabaveným předmětům zástavního práva, ježto podle smlouvy měly bytí movitosti zárukou za úvěr, jejž žalobkyně chtěla firmě L. poskytnouti a později také poskytla. Oba nižší soudy žalobu zamítly.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by znovu o ní jednal a ji rozhodl. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Především nelze sdíleti názor nižších soudů, že pro budoucí pohledávky, k nimž jest počítati i pohledávky z otevřeného úvěru, nelze zřídí ti zástavní právo k movitým věcem. Že lze zříditi toto zástavní právo pro podmíněné a budoucí pohledávky, o tom nemůže býti pochybnosti, an občanský zákon sám na více místech upravuje řadu zajišťovacích nároků pro pohledávky budoucí (srov. §§ 343, 520, 692, 834, 1121, 1276, 1360, 1365, 1428 obč. zák.). Ovšem pouhá abstraktní možnost budoucích pohledávek nestačí, nýbrž jest třeba, aby aspoň označeny byly osoby, mezi nimiž, a právní důvod, z něhož pohledávka má vzejíti. Že tyto náležitosti tu byly, tomu by nasvědčoval doslov ujednání ze dne 16. listopadu 1927. V souzeném případě však tvrdila žalobkyně dále, že v době zřízení zástavního práva tu již byla pohledávka žalující strany, a nabídla o tom důkaz výslechem svědka B-a. Nižší soudy následkem svého mylného hlediska, že pro úvěrovou pohledávku nelze zříditi zástavní právo na movitých věcech, důkaz ten neprovedly a nezjistily, zda úvěrní pohledávka žalobkyni a v jaké výši vzešla, a proto právem vytýká dovolatelka vadnost odvolacího řízení (§ 503 čís. 2 c. ř. s.) v tomto směru, kteroužto vadností jest však již stiženo řízení v prvé stolici.