Čís. 11930.

Vzhledem k zákonu ze dne 3. dubna 1925, čís. 65 sb. z. a n., neplatí o svatodušním pondělí druhý odstavec § 126 c. ř. s., že se pokládá za poslední den lhůty nejbližší den všední.
(Rozh. ze dne 24. září 1932, R II 304/32.)
Odvolací soud odmítl žalobcovo odvolání jako opozděné, ježto bylo podáno dne 17. května 1932, ač posledním dnem odvolací lhůty byl 16. květen 1932, kdy bylo svatodušní pondělí.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu. Důvody:
Rekurent sám připouští, že podle § 5 zákona ze dne 3. dubna 1925 čís. 65 sb. z. a n. o svátcích a památných dnech republiky Československé byl zrušen první odstavec § 44 jedn. ř., jenž za svátek ustanovil i svatodušní pondělí a jenž vyhradil presidentům vrchních soudů právo prohlásiti za svátky takové slavnostní dny, v nichž obchodní provoz obvykle je v klidu. An tedy zákon z 3. dubna 1925 čís. 65 sb. z. a n. neuvádí svatodušní pondělí ani mezi svátky (§1) ani mezi památnými dny (§ 2), neplatí o něm podle § 4 předpisy o nedělích, pokud jde o počítání lhůt, a neplatí o něm ani druhý odstavec § 126 c. ř. s., že se pokládá za poslední den lhůty nejbližší den všední, připadá-li konec lhůty na neděli neb na svátek. Ustanovení odstavce 2, 3 a 4 § 44 jedn. ř., jež ovšem zrušeny nebyly, na souzený případ nedopadají. Neboť ustanovují jen, ve které dny mimo neděli a zákonné svátky nemají býti konány roky a nemají býti osoby předvolávány k soudu, a ukládají předsedům vrchních soudů, by podle přehledů jim dodaných od ministerstva spravedlnosti sdělili se soudy seznam těchto nejdůležitějších svátků náboženských vyznání. Neplatí proto o těchto dnech ustanovení odstavce (2) § 126 c. ř. s. o prodloužení zákonné lhůty na nejbližší všední den. Ani z motivů zákona ze dne 3. dubna 1925 čís. 65 sb. z. a n. neplyne opak, neboť důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona praví, že otázku svátečních dnů bylo nutno řešiti jednotně zákonem, poněvadž dosavadní předpisy v rozličných normách rozptýlené projevovaly neblahé účinky dosavadního právního stavu. Nelze proto přes jasný doslov zákona z 3. dubna 1925 čís. 65 sb. z. a n., vkládati do něho nejasnosti, jež podle důvodové zprávy jím odstraněny býti měly. Že tomu tak je, vyplývá i z toho, že vláda sama podala 17. července 1928 osnovu zákona (tisk 1754) na změnu dosavadního zákona o svátcích, podle níž měly předpisy o svátcích platiti i pro svatodušní pondělí, což by nebyla učinila, kdyby to plynulo již ze zákonů dosavadních.

Citace:

č. 11930. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 225-226.