Čís. 12054.
Obytné domy, jež postavil zednický mistr na prodej a jež zatím pronajal, neslouží provozu jeho podniku (§ 265 zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n.).
Nemovitost, sloužící jinak převážně k provozu kamenolomu a štěrkoviště, neslouží ani výlučně ani převážně cementářskému podniku dlužníkovu tím, že z ní bere písek k výrobě cementového zboží.

(Rozh. ze dne 3. listopadu 1932, R II 379/32.)
Dlužník byl zednickým mistrem, měl kamenolom a štěrkovník a vyráběl cementové zboži. Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodané domy dlužníka a za jeho kamenolom, nepřikázal soud prvé stolice Úrazové pojišťovně dělnické dlužné příspěvky v přednostním pořadí. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Vymáhající strana (Úrazová pojišťovna dělnická) žádala, by její pohledávka na příspěvcích 15792 Kč byla jí přikázána v přednostním pořadí a nárok ten odůvodnila tím, že nemovitosti vl. čís. 1242, 1243 a 1197 sloužily převážně podle dražebního ediktu a odhadního protokolu jakož i podle vyšetření účelu podniku podrobeného pojištění. Napadené usnesení nepřiznalo vymáhající straně nic s odůvodněním, že pohledávka vázne simultánně na všech třech nemovitostech, že se nemůže vztahovati na oba obytné domy, nejvýše částečně na kamenolom, z největší části na výrobu cementového zboží a na stavební živnost dlužníkovu, nebylo ale zevrubně uvedeno, kolik na vydražené nemovitosti připadá, z výkazu nedoplatků jde na jevo, že se částky vztahují na všechny podniky dlužníkovy a rozdělení na jednotlivé části nebylo provedeno. Ve stížnosti uvádí vymáhající strana, že ve smyslu judikátu čís. 150 býv. nejvyššího soudu ve Vídni a § 265 zákona ze dne 15. června 1927 čís. 76 Sb. z. a n. bylo jí účtovaný peníz 15792 Kč přikázali, ježto za výdělečný podnik jest považovali všechna odvětví provozovaná dlužníkem a jest je bráti jako celek, jako jeden výdělečný podnik. Nemovitost vl. čís. 1197 je označena v pozemkové knize jako kamenolom a skladiště, z vyšetření pak jde na jevo, že vložka čís. 1242 a 1243 jsou obytné domky, které dlužník vystavěl na prodej a takové obytné domy jest prý považovali za nemovitosti sloužící převážně podniku. Leč stížnosti nelze přiznati oprávnění. Zadrženým příspěvkům Úrazové dělnické pojišťovny přísluší přednostní zástavní právo přede všemi soukromými zástavními právy na nemovitostech patřících povinnému, ale jen za podmínek a omezení, za kterých jest stanoveno pro výděíkovoii daň přednostní právo na nemovitostech povinného. Podle § 265 zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n. o přímých daních požívají přednostního pořadí přede všemi knihovními pohledávkami výdělkové daně na nemovitostech, sloužících výlučně nebo převážně ku provozování výdělečného podniku dani podrobeného, patřícího majiteli těchto nemovitostí. Aby tedy bylo lze nedoplatkům Úrazové pojišťovny přiznati výsadní pořadí, muselo by předloženými doklady býti prokázáno nebo z pozemkové knihy, po případě ze zájemních nebo z jiných exekučních spisů býti zjevno (§ 210 ex. ř.), že jest u těchto pohledávek splněn i předpoklad nutný pro přiznání přednostního pořadí, že prodané nemovitosti výlučně nebo převážně slouží ku provozování výdělečného podniku, který byl podroben úrazovému pojištění. Z pozemkové knihy okolnost ta zřejmou není. V dražebním ediktu á v odhadním protokolu je vložka čís. 1242 a 1243 označena jako dvojitý obytný dům se zahradou a jen u vložky čís. 1197 je poznačeno, že jde o kamenolom a skladiště. Dle vyšetření četnictva nemovitosti vl. čís. 1242 a 1243 jsou obytné domky, které nikdy nesloužily žádným způsobem účelu podniku dlužníka, nemovitost vl. čís. 1197 je kamenolom se štěrkovníkem, který sloužil povinnému k výrobě stavebního kamene, štěrku, jakož i písku k výrobě cementových výrobků. Byly-li oba domy dlužníkem vystaveny na prodej, jest je považovati za uložení dlužníkova kapitálu a tudíž nikoliv za objekty, sloužící ku provozování živnosti samé, pokud stěžovatelka neprokázala opak.
Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu Úrazové pojišťovny dělnické potud, že jí přikázal v přednostním pořadí dlužné příspěvky z kamenolomu; jinak dovolacímu rekursu nevyhověl.
Důvody:
Podle § 265 zákona čís. 76/1927, který obdobně platí o dlužných příspěvcích úrazových (jud. 150 uveřejněný v Gl. U. n. ř. 1197, sb. n. s. čís. 4226, 7923), přísluší úrazovému pojistnému přednostní právo zástavní na nemovitostech, jež výlučně nebo převážně slouží provozování výdělečného podniku dlužníkova, úrazovému pojištění podrobenému. Prodané domy vl. čís. 1242 a 1243 jsou domy obytné, jsou pronajaty a podle úředního sdělení nesloužily a neslouží žádnému živnostenskému podniku dlužníka. Neslouží ani dlužníkově živnosti jako zednického mistra, ani jeho kamenolomu a štěrkovníku, aniž výrobě cementového zboží. Právem tudíž bylo nedoplatkům pojistného, účtovaným z uvedených podniků dlužníkových, přednostní uspokojení z domů vl. čís. 1242 a 1243 při rozvrhu nejvyššího podání odepřeno. Nelze přisvědčili dovolací rekurentce, jež poukazujíc na okolnost v úředním sdělení potvrzenou, že dlužník postavil řečené domy za účelem jejich prodeje, dovozuje, že domy sloužily podniku dlužníka, najmě jeho živnosti zednického mistra a že proto účtovaným nedoplatkům na příspěvcích, pokud se týče alespoň dlužným příspěvkům na zednickou živnost připadajícím přednostní uspokojení z dražebních výtěžků za domy přísluší. I když domy byly k onomu účelu postaveny, ježto se v nich žádný z dlužníkových podniků neprovozuje, neslouží provozu dlužníkových podniků a činí si dovolací rekurentka nárok na přednostní pořadí u domů (§ 265 zák. čís. 76/1927) neprávem. Co se týče nemovitosti vl. čís. 1197, sloužila tato nemovitost podle odhadního protokolu a podle úředního sdělení dlužníkovi k dobývání kamene jako kamenolom a jako stěrkoviště k dobývání štěrku. Mimo to bral odtud dlužník písek na výrobu cementového zboží. Řečená nemovitost sloužila, ne-li výlučně, tedy převážně k provozování kamenolomu a štěrkovníku. Pouhé braní písku vedle kamenolomu a štěrkoviště netvořilo však ještě z řečené nemovitosti nemovitost výlučně nebo převážně sloužící cementářskému podniku dlužníkovu. Ručí tedy (§ 265 zákona čís. 76/1917) nemovitost vl. čís. 1197 v přednostním pořadí za úrazové pojistné připadající na kamenolom a štěrkoviště, nikoli za pojistné připadající na výrobu cementového zboží. Bylo tudíž, pokud se týče jest přiznati přednostní pořadí z výtěžku docíleného za nemovitost vl. čís. 1197 nedoplatkům úrazového pojistného z kamenolomu a štěrkoviště, a to vzhledem ke knihovnímu zajištění, po dobu tří let.
Citace:
Čís. 12054. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 428-430.