Čís. 12205.
Nelze povolili exekuci na užívací právo povinného ve smyslu § 504 obč. zák.
(Rozh. ze dne 19. prosince 1932, R I 1043/32.) Soud prvé stolice povolil exekuci zabavením a vnucenou správou užívacího práva dlužníkova, Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Exekuce vede se na služebnost doživotního užívání zajištěnou na nemovitostech. Není sice blíže v exekučním návrhu uvedeno, o jaký druh užívacího práva jde, avšak vzhledem k tomu, že návrh uvádí výslovně, že jde o služebnost doživotního užívání, jest posuzovati přípustnost exekuce podle § 504 obč. zák. Podle něho záleží služebnost užívání v tom, že někdo jest oprávněn cizí věc bez porušení podstaty užívati jen pro svou potřebu. Podle § 507 obč. zák. nesmí však oprávněný podstatu věci, jejíž užívání se mu povolilo, změniti a nesmí užívací právo převésti na jiného. Ježto exekvent používá výslovně pojmu užívání, nemůže sem spadátí vůbec požívání podle § 509 obč. zák. Neměla býti proto exekuce povolena, neboť předpokladem, § 330 ex. ř. jest, že jde o práva zcizitelná, nebo aspoň co do výkonu zpeněžitelná. I nejvyšší soud rozhodl (čís. 4218 sb. n. s.), že nelze vésti exekuci na práva ryze osobní, třebaže mají majetkovou hodnotu pro oprávněného, pokud nelze jich výkon svěřiti jinému,
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatel se snaží správné odůvodnění napadeného usnesení vyvrátit! tím, že právo užívání, na které vedl exekuci, bylo zřízeno na základě smlouvy jako právo věcné a že nejde tedy o právo ryze osobní. Právo užívání jest služebností, tedy právem věcným. Tato jeho povaha jest pro nepřípustnost exekuce.bez významu, nýbrž rozhodným jest.jen, že podle § 507 obč. zák. toto právo nemůže býti na nikoho jiného přeneseno. Povoluje exekuci může soud přihlížet! jen k obsahu návrhu a exekučního titulu. An v návrhu stěžovatel označil ono právo jako užívání a neuvedl podle povinnosti uložené mu v § 54 čís, 3 ex. ř. okolnosti svědčící proti tomu, že jde o právo ve smyslu § 504 obč. zák., nemohla naň býti povolena exekuce.