Čís. 11853.


Pokud není neplatnou smlouva o převzetí koncesovaného podniku.
(Rozh. ze dne 2. září 1932, Rv I 544/32.)
Dne 1. června 1930 došlo mezi žalobcem a žalovaným ke smlouvě, jíž žalovaný prodal žalobci autobusovou linku spolu s autobusem značky »Škoda« za 70000 Kč a žalovaný zavázal se obstarati převod koncese na žalujícího na svůj náklad do 1. července 1930. Žalobě, by byl uznán žalovaný povinným vzdáti se koncese autobusové linky ku prospěchu žalobce a v případě, že dopravní koncese na této lince bude udělena žalobci, jest povinen převod tento provésti na svůj náklad, bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Soud odvolací posoudil spor správně i co do vytýkané nemožnosti smluveného plnění. Jest ovšem správné, že živnostenskou koncesi nelze převésti na jiného soukromoprávním jednáním, ježto ji může uděliti jen příslušný správní úřad. Než proto smlouva, o níž ve sporu jde, není ještě, neplatná; vykládati jest ji podle úmyslu stran a podle obyčeje poctivého obchodování (§ 914 obč. zák.). Při tomto výkladu rozuměli jest smlouvě i přes její nevhodnou úpravu tak, že se smlouva o převzetí koncesovaného podniku děje pod podmínkou, že žalující straně bude příslušným úřadem udělena koncese ku provozování podniku a že dovolatel učiní vše, čeho z jeho strany jest potřebí, aby žalující straně koncese byla udělena, v prvé řadě ovšem, že se vzdá koncese ve prospěch žalující strany. Předmět smlouvy takového obsahu ovšem není nemožný, převod koncese sám ovšem není závislý na vůli dovolatelově, nýbrž na rozhodnutí příslušných úřadů. Neplatnou není smlouva ani proto, že se žalovaný zavázal koncesi převésti na žalující stranu do měsíce; plnění v této lhůtě není podle úmyslu stran podstatnou náležitostí smlouvy, neboť smluvní strany samy předpokládaly možnost, že převod koncese v této lhůtě nebude proveden, a neučinily na splnění ve lhůtě závislou platnost a trvání smlouvy. Smlouva o převodu koncese však není neplatná ani podle prvého odstavce § 879 obč. zák. Dovolatel dovozuje neplatnost z toho, že pro případ, že ke převodu koncese nedojde do měsíce, žalovaný měl pozbýti nárok na doplatek trhové ceny 40000 Kč; dovolatel míní, že jest to smlouva proti dobrým mravům. Než se žalobcem nelze souhlasiti, že proto smlouva o převodu koncese jest neplatná. Ujednání o následcích nedodržení smluvené lhůty bylo vedlejší úmluvou, na níž platnost smlouvy o převodu koncese, správně o vzdání se jí nebyla závislá; otázka platnosti této vedlejší úmluvy však není pro spor rozhodná a proto netřeba se s ní zabývati.
Citace:
č. 11853. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 117-118.