Čís. 12156.Odpůrčí nárok. Nelze se domáhati bezúčinnosti postupní smlouvy mezi osobami, z nichž žádná není odporovatelovým dlužníkem.(Rozh. ze dne 2. prosince 1932, Rv I 1545/31.)Dlužníkem žalobcovým byl Karel H., manžel spolužalované Marie H-ové, a syn spolužalovaných manželů Josefa a Anny H-ových. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce, by 1. postupní smlouva ze dne 28. května 1930, jíž bylo žalované Marii H-ové postoupeno hospodářství čp. 1 v T. spolužalovanými manžely Josefem a Annou H-ovými, byla proti žalobci prohlášena za bezúčinnou a by 2. žalovaná byla uznána povinnou trpěti, by na usedlosti čp. 1 v T. bylo vloženo zástavní právo pro vykonatelnou pohledávku žalobcovu. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud žalobu zamítl.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Jde o žalobu odpůrci, kterou žalobce opřel o důvody odporovatelnosti podle § 2 čís. 1, 2, 3 a 4, § 3 čís. 1 a 3, § 4 a § 7 odpůrčího řádu. Podle § 226 c. ř. s. jest pro posouzení otázky, čeho se žalobce domáhá žalobou, rozhodným žalobní žádání, jakž vyplývá i z § 405 c. ř. s., podle něhož není soud oprávněn straně něco přiřknouti, co nebylo navrženo. Žaloba odpůrčí jest podle § 12 odp. řádu žalobou o plnění, jehož předpokladem jest bezúčinnost právního jednání, jemuž se odporuje, a jest proto plnění následkem bezúčinnosti odporovatelného právního jednání. Podle žalobního žádání rozhodného, jak, bylo již řečeno, pro posouzení toho, čeho se žalobce domáhá žalobou, učinil žalobce plnění, jehož se domáhá žalobou, závislým na určovacím výroku, že jest bezúčinnou proti žalobci postupní smlouva ze dne 28. května 1930, kterou bylo postoupeno odstupujícími spolužalovanými manžely Josefem a Annou H-vými spolužalované Marii H-ové hospodářství čís. 1 v T. Praví-li žalobce sám v žalobním návrhu, že nemovitosti byly postoupeny spolužalované Marii H-ové spolužalovanými Josefem a Annou H-ovými, nelze vysloviti podle § 1 odpůrčího řádu bezúčinnost tohoto právního jednání již proto, že podle udání, uvedeného žalobcem v žalobním návrhu a pro věc rozhodného, došlo k postupu jmění, smlouvou vyjádřenému, jen mezi osobami ve smlouvě uvedenými, z nichž však žádná nebyla dlužníkem, žalobcovým podle § 1 odp. řádu, ježto byl jím, jak se praví v žalobě, Karel H. Právní jednání uskutečněné postupní smlouvou tak, jak se jí dovolává žalobce v žalobním návrhu, nebylo tudíž právním jednáním, které se týkalo dlužníkova jmění (§ 1 odp. ř.), neboť jím bylo převedeno jmění manželů Josefa a Anny H-ových, kteří nebyli dlužníky věřitelovými podle uvedeného předpisu zákona, na Marii H-ovou. Není-li však předpokladu pro nárok na plnění podle § 12 odp. řádu (bezúčinnost právního jednání), nelze ani vyhověti nároku na plnění, jenž jest jen následkem bezúčinnosti odporovatelného právního jednání, kterého tu není. Bylo tudíž z úvahy té odepříti oprávnění žalobnímu nároku.