Čís. 12071.
Opravné stolice mohou k procesní nezpůsobilosti přihlížeti jen, bylo-li rozhodnutí nižšího soudu napadeno přípustným opravným prostředkem (osobou k němu oprávněnou).
(Rozh. ze dne 5. listopadu 1932, R I 860/32.)
Žaloba, o níž tu jde, byla podána proti firmě Motor, akciová společnost, filiálka v L. Rozsudkem pro zmeškání žalované uznal procesní soud prvé stolice podle žaloby. Odvolací soud odmítl odvolání Akciové společnosti pro automobilový průmysl v Praze. Důvody: Odvolatelka vytýká především, že žalovaná firma »Motor« akciová společnost, filiálka v L. vůbec neexistuje, nemá proto procesní způsobilost, a že řízení a rozsudek prvého soudu jsou zmatečné i podle § 477 čís. 4 a 5 c. ř. s. Navrhuje v prvé řadě zrušení rozsudku pro zmatečnost. Jest pravda, že podle § 6 c. ř. s. jest k nedostatku procesní způsobilosti hleděti z úřadu v každém období rozepře. Také k jiným důvodům zmatečnosti je v odvolacím řízení přihlížet) z úřadu. Otázkami těmi může se však odvolací soud zabývati jen, bylo-li odvolání platně vzneseno. Jeví-li se odvolání podle zákona nepřípustným, jest je odmítnouti (§§ 471 čís. 2, 474 druhý odstavec c. ř. s.) a soud odvolací mohl by hleděti nejvýše jen k vadě vytčené v § 42 j. n. Odvolání je nepřípustné jmenovitě i tehdy, bylo-li podáno někým, komu podle zákona opravný prostředek ten nepřísluší. Je proto předem řešiti otázku, zda odvolatelka jest oprávněna podati odvolání. Žaloba podána byla proti firmě »Motor«, akciová společnost, filiálka v L. Doruční lístek opatřen je razítkem »Motor«, akciová společnost pro výrobu a prodej automobilů, prodejna v L. a nečitelným podpisem. Také rozsudek doručen byl pod adresou Motor, akciová společnost, filiálka v L. Ze spisů je patrno, že odvolatelka není ani stranou rozepře, ani vedlejší intervenientkou, ani právním nástupcem žalované firmy. Odvolatelka odůvodňuje svou legitimaci k odvolání tím, že žalovaná firma vůbec neexistuje po právu, že žaloba byla doručena v obchodních místnostech firmy Akciová společnost pro automobilový průmysl v Praze, filiálka v L., úředníku této firmy. Tím prý byla odvolatelka vtažena do sporu a nabyla tak právního zájmu na tom, by zmatečný rozsudek, z něhož jí hrozí majetková újma, byl odstraněn, jelikož jest se obávati, že žalobce podle rozsudku uplatní nárok i proti ní. Akciová společnost pro automobilový průmysl v Praze prý se sice v mimořádné valné hromadě dne 14. listopadu 1931 usnesla zvýšiti akciový kapitál a změniti stanovy kromě v jiných bodech i v tom, že firma má zníti »Motor«, akciová společnost pro výrobu a prodej automobilů v Praze, avšak k tomu prý nedošlo a proto prý firma »Motor«, akciová společnost, filiálka v L. nemůže býti stranou rozepře. Proti těmto vývodům jest uvésti: Napadený rozsudek byl vydán proti firmě »Motor«, akciová společnost, filiálka v L. Podle § 9 ex. ř. mohl by žalobce na základě rozsudku toho véstí exekuci proti odvolatelce jen, kdyby listinou veřejnou nebo veřejně ověřenou prokázal, že závazek v rozsudku určený přešel z firmy »Motor«, akciová společnost, filiálka v L. na odvolatelku. Odvolatelka sama tvrdí, že žalovaná firma »Motor« neexistovala a neexistuje. Pak nemůže však žalobce zmíněný přechod závazku na odvolatelku vůbec prokázati a nemůže nárok rozsudkem mu přiznaný uplatňovali proti odvolatelce. Z toho vyplývá, že odvolatelka nemá tvrzený právní zájem na tom, by rozsudek prvního soudu byl zrušen. Pak ale není odvolatelka, jež, jak uvedeno, není ani stranou rozepře, ani vedlejší intervenientkou, ani právním nástupcem žalované firmy Motor, oprávněna podávali odvolání; odvolání je nepřípustné a bylo je proto podle §§ 471 čís. 2, 474 druhý odstavec c. ř. s. odmítnouti usnesením již v zasedání neveřejném. Podotknouti jest, že odvolatelka dostává se do rozporu se svými vlastními vývody, ana na jedné straně opírá své oprávnění k odvolání o to, že žaloba byla doručena jejímu úředníkovi, na druhé straně však dovozuje, že doručení to jest právně bezúčinné. Rozhodnutí čís. 4379 sb. n. s., jehož se odvolatelka dovolává, má skutkový podklad podstatně jiný.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu akciové společnosti pro automobilový průmysl.
Důvody:
Právem odmítl odvolací soud odvolání akciové společnosti pro automobilový průmysl v Praze z rozsudku pro zmeškání krajského soudu v Č. ze dne 7. března 1932, neboť akciová společnost pro automobilový průmysl v Praze není ani stranou, ani nebyla do sporu vtažena, ana žalovanou stranou je firma »Motor«, akciová společnost, filiálka v L., a jí, nikoliv rekurentce byla doručena i žaloba, i rozsudek. Nemá proto akciová společnost pro automobilový průmysl v Praze ani právní zájem, by rozsudek prý zmatečný byl odstraněn, ana jí, jak správně odůvodnil odvolací soud, z něho ani majetková újma nehrozí, a rozhodnutí čís. 4379 sb. n. s., na něž rekurentka poukazuje, má jiný skutkový podklad. Je-li tomu tak, není rekurentka ani oprávněna vytýkati procesní nezpůsobilost firmy Motor, akciová společnost, filiálka v L. K procesní nezpůsobilosti jest ovšem přihlížeti z úřadu podle § 6 c. s. ř. v každém období sporu, avšak opravné stolice mohou k tomu přihlížeti jen potud, pokud bylo rozhodnutí nižšího soudu napadeno přípustným opravným prostředkem. Nepřípustný opravný prostředek jest, jako kdyby podán vůbec nebyl a napadené jím rozhodnutí nabývá právní moci (§ 411 c. ř. s.). Bylo-li tedy odvolání akciové společnosti pro automobilový průmysl v Praze z rozsudku pro zmeškání podle § 472 odstavec 1. c. ř. s. nepřípustné, nemohl se odvolací soud zabývati ani výtkou procesní nezpůsobilosti žalované strany.
Citace:
Čís. 12071. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 455-457.