Čís. 12163.
Jest povinností řidiče dresiny, by volil vzhledem k nebezpečnosti křižovatky takovou rychlost, by nenadále vyskytnuvší se překážce na křižovatce mohl zabrániti i zastavením dresíny. Řidič dresiny, jenž jel nepřípustnou rychlostí na křižovatce, jejíž nebezpečnost mu byla dobře známa, byl nezdatným.
(Rozh. ze dne 3. prosince 1932, Rv I 1241/31.)
Žalobce, přejížděje autem hlavní trať dráhy v době, kdy závory nebyly spuštěny, srazil se s motorovou dresinou a byl poraněn. Žalobní nárok na náhradu škody uznal původně procesní soud prvé stolice důvodem po právu, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl, a to z důvodů uvedených v čís. 10034 sb. n. s. Procesní soud prvé stolice uznal pak žalobní nárok důvodem po právu, ježto řidič dresiny nedbal ani nejnutnější opatrnosti. Odvolací soud napadený rozsudek, potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolatelka vytýká, že odvolací soud má mylně za to, že pro dresinu na křižovatkách jest předepsána rychlost rovnající se polovině normálně přípustné rychlosti 35 km za hodinu, ač podle čl. 5 b. B. předpisu pro obsluhu a jízdu motorových vozíků a dresin z roku 1923 je předepsaná rychlost 20 km za hodinu na křižovatkách. Než výtka je bezpodstatná, neboť čl. 5 písmeno b čís. 5 odstavec 4. téhož předpisu stanoví, že, je-li pro některé úseky traťové předepsána rychlost menší, pokládá se za nejvýše dovolenou rychlost dresiny v onom úseku. Je tedy i předepsaná rychlost 20 km na křižovatkách rychlostí jen maximálně přípustnou i podle doslovu onoho předpisu, nehledíc ani k tomu, že i řidič dresiny je povinen dbáti opatrnosti podle §§ 1297 a 1299 obč. zák. a že podle § 55 odstavec 3 provozovacího řádu železničního čís. 1/1852 ř. z. jsou zřízenci dráhy povinni používali takové opatrnosti a pozornosti, by zabránili nehodám, i když případy, o které jde, nejsou jednotlivě ve služebních předpisech uvedeny. Bylo proto povinností řidiče dresiny volili vzhledem k nebezpečnosti křižovatky takovou rychlost, by nenadále se vyskytnuvší překážce na křižovatce mohl i zastavením dresiny zabránili. A je proto i bezvýznamnou výtka dovolatelky, že odvolací soud srovnáváním ustanovení § 46 odstavec (2) min. nař. čís. 81/10 ř. z. platícím jen pro silostroje a stanovícím na křižovatkách nejvyšší přípustnou rychlost na 6 km, dospívá k závěru, že řidič dresiny je povinen na křižovatkách a nebezpečných místech jeti tak zvolna, by možnému nebezpečí zabránil. Ani v tom nelze dovolatelce přisvědčili, že je nesprávný názor odvolacího soudu, že řidič se prokázal býti i tímto jediným případem nezdatným podle § 1315 obč. zák. Je sice správné, že nezdatnost je trvalou vlastností, není však správné, že nezdatným nemůže býti ten. kdo po řádu let vykonává své zaměstnání bezvadně a po dlouhé době se jednou dopustí provinění. To závisí na způsobu jednotlivého provinění a na jeho omluvitelnosti. Ano jest prokázáno, že řidič dresiny porušil předpisy tak hrubým způsobem na místě, jehož nebezpečnost mu byla dobře známa, aniž byl s to, by uvedl omluvitelné důvody pro své počínání (sám praví, že zvláštní rozkaz k rychlé jízdě neměl), osvědčil takovou míru nesvědomitosti a mravní síly, že lze právem předpokládali, že vlastnosti ty jsou u něho trvalé.
Citace:
č. 12163. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 612-613.