Čís. 12163.Jest povinností řidiče dresiny, by volil vzhledem k nebezpečnosti křižovatky takovou rychlost, by nenadále vyskytnuvší se překážce na křižovatce mohl zabrániti i zastavením dresíny. Řidič dresiny, jenž jel nepřípustnou rychlostí na křižovatce, jejíž nebezpečnost mu byla dobře známa, byl nezdatným.(Rozh. ze dne 3. prosince 1932, Rv I 1241/31.)Žalobce, přejížděje autem hlavní trať dráhy v době, kdy závory nebyly spuštěny, srazil se s motorovou dresinou a byl poraněn. Žalobní nárok na náhradu škody uznal původně procesní soud prvé stolice důvodem po právu, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl, a to z důvodů uvedených v čís. 10034 sb. n. s. Procesní soud prvé stolice uznal pak žalobní nárok důvodem po právu, ježto řidič dresiny nedbal ani nejnutnější opatrnosti. Odvolací soud napadený rozsudek, potvrdil.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Dovolatelka vytýká, že odvolací soud má mylně za to, že pro dresinu na křižovatkách jest předepsána rychlost rovnající se polovině normálně přípustné rychlosti 35 km za hodinu, ač podle čl. 5 b. B. předpisu pro obsluhu a jízdu motorových vozíků a dresin z roku 1923 je předepsaná rychlost 20 km za hodinu na křižovatkách. Než výtka je bezpodstatná, neboť čl. 5 písmeno b čís. 5 odstavec 4. téhož předpisu stanoví, že, je-li pro některé úseky traťové předepsána rychlost menší, pokládá se za nejvýše dovolenou rychlost dresiny v onom úseku. Je tedy i předepsaná rychlost 20 km na křižovatkách rychlostí jen maximálně přípustnou i podle doslovu onoho předpisu, nehledíc ani k tomu, že i řidič dresiny je povinen dbáti opatrnosti podle §§ 1297 a 1299 obč. zák. a že podle § 55 odstavec 3 provozovacího řádu železničního čís. 1/1852 ř. z. jsou zřízenci dráhy povinni používali takové opatrnosti a pozornosti, by zabránili nehodám, i když případy, o které jde, nejsou jednotlivě ve služebních předpisech uvedeny. Bylo proto povinností řidiče dresiny volili vzhledem k nebezpečnosti křižovatky takovou rychlost, by nenadále se vyskytnuvší překážce na křižovatce mohl i zastavením dresiny zabránili. A je proto i bezvýznamnou výtka dovolatelky, že odvolací soud srovnáváním ustanovení § 46 odstavec (2) min. nař. čís. 81/10 ř. z. platícím jen pro silostroje a stanovícím na křižovatkách nejvyšší přípustnou rychlost na 6 km, dospívá k závěru, že řidič dresiny je povinen na křižovatkách a nebezpečných místech jeti tak zvolna, by možnému nebezpečí zabránil. Ani v tom nelze dovolatelce přisvědčili, že je nesprávný názor odvolacího soudu, že řidič se prokázal býti i tímto jediným případem nezdatným podle § 1315 obč. zák. Je sice správné, že nezdatnost je trvalou vlastností, není však správné, že nezdatným nemůže býti ten. kdo po řádu let vykonává své zaměstnání bezvadně a po dlouhé době se jednou dopustí provinění. To závisí na způsobu jednotlivého provinění a na jeho omluvitelnosti. Ano jest prokázáno, že řidič dresiny porušil předpisy tak hrubým způsobem na místě, jehož nebezpečnost mu byla dobře známa, aniž byl s to, by uvedl omluvitelné důvody pro své počínání (sám praví, že zvláštní rozkaz k rychlé jízdě neměl), osvědčil takovou míru nesvědomitosti a mravní síly, že lze právem předpokládali, že vlastnosti ty jsou u něho trvalé.