Čís. 12206.
V obchodním rejstříku nelze poznamenati, že byla podána žaloba o výmaz firmy.
Rejstříkový soudce není vázán usnesením procesního soudu, jímž se povoluje zápis do obchodního rejstříku
.
(Rozh. ze dne 21. prosince 1932, R I 1028/32.)
Rejstříkový soud odmítl provésti výkon zápisu povoleného procesním soudem, by bylo v rejstříku při firmě Eliška B-ová poznamenáno, že byla podána žaloba o výmaz této firmy. Důvody: Podle předpisu čl. 12 obch. zák. jest do obchodního rejstříku učiniti jen ty zápisy, které jsou nařízeny zákonem obchodním, po případě jiným zákonem. Poznámka, že byla podána žaloba o výmaz firmy z obchodního rejstříku, není nařízena ani obchodním, ani jiným zákonem. Článek 129 obch. zák. nařizuje jen, že zrušení společnosti, které se nestalo následkem prohlášení úpadku na společnost, musí býti zapsáno v obchodním rejstříku. To se však zřejmě netýká žaloby o výmaz firmy z obchodního rejstříku vůbec, tedy ani žaloby o výmaz firmy kupce jednotlivce, o niž tu jde. Proto bylo žádaný zápis jako po zákonu neodůvodněný odmítnouti. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Ke správným důvodům napadeného usnesení dodává se toto: Článek 12. obch. zák. výslovně stanoví, že u každého obchodního soudu jest vésti obchodní rejstřík, do něhož pojaty býti mají zápisy nařízené v obchodním zákoníku. Z toho následuje, že jiné zápisy, než ony, které obchodní zákoník stanoví, jsou nepřípustné a nemohou strany zápisy takových skutečností žádati. To platí i o zápisu povoleném usnesením procesního soudu, by bylo poznamenáno, že byla podána žaloba o výmaz firmy. Takovýto zápis obchodní zákoník nezná a nelze jej proto, hledíc k zásadě čl. 12 obch. zák. v rejstříku obchodním provésti. Právem proto prvý soud napadeným usnesením odmítl výkon této poznámky.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu neshledav předpoklady § 46 (2) zák. ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n. o základních ustanoveních soudního řízení nesporného. Podotkl jen, že rejstříkový soudce není nijak vázán usnesením procesního soudu, jímž se povoluje zápis do obchodního rejstříku, nýbrž že zkoumá samostatně a úplně nezávisle, zda a pokud tu jsou zákonné předpoklady pro takový zápis.
Citace:
č. 12206. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 679-680.