Čís. 11784.

K založení sudiště podle § 87 a) j. n. nestačí, že je žalobce protokolovaným kupcem v době podání žaloby, nýbrž se vyžaduje, by byl protokolován již v době poslední objednávky.
(Rozh. ze dne 24. června 1932, R I 140/32.)
Žalobu o zaplacení kupní ceny za dodané zboží zadal žalobce na sudišti podle § 87 a) j. n. Žalovaný namítl místní nepříslušnost dovolaného soudu, protože nebyl v době objednávky protokolovaným obchodníkem. Procesní soud prvé stolice vyhověl námitce místní nepříslušnosti a odmítl žalobu maje za to, že tu není sudiště podle § 87 a) j. n., ježto žalobce v době objednávky nebyl protokolovaným obchodníkem. Rekursní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti. Důvody: Názoru prvého soudu nelze přisvědčili, ježto z § 87 a) j. n. nikterak neplyne požadavek, by žalobce byl protokolovaným kupcem již v době objednávky. Z doslovu § 87 a) j. n. a ze smyslu tohoto ustanovení vyplývá, že stačí, byl-li žalobce protokolovaným kupcem v době podání žaloby, ježto § 87 a) j. n. praví, že »protokolovaní kupci mohou žalovati« a ustanovení § 87 a) j. n. jest osobní výhodou protokolovaných kupců, jejíž předpoklad musí býti v době podání žaloby, nikoliv v době objednávky, ježto nemá s objednávkou v tomto směru nic společného.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by znovu rozhodl o rekursu žalovaného.
Důvody:
Pokud jde o příslušnost opřenou o ustanovení § 87 a) j. n., nelze souhlasili s názorem rekursního soudu, že stačí, je-li žalující strana protokolovaným kupcem v době podání žaloby, nýbrž se vyžaduje k odůvodnění tohoto sudiště, by jeho podmínky tu byly v době poslední objednávky (uzavření kupní smlouvy, srov. rozh. čís. 5223 sb. n. s.), neboť běží-li od této doby lhůta k použití tohoto sudiště, může bytí rozhodnou jen tato doba pro jeho založení. V souzeném případě vystupuje jako žalobkyně prot. firma L. Z výpisu z obchodního rejstříku plyne, že firma ta byla zapsána do obchodního rejstříku dne 10. února 1928. Ježto objednávka se stala dne 1. července 1927, nebyla žalobkyně ještě zapsána v době objednávky v obchodním rejstříku a nemůže se proto dovolávati sudiště § 87 a) j. n. Z výpisu z obchodního rejstříku sice plyne, že žalobkyně je odbočkou hlavního závodu, jenž má sídlo v R. v Bavorsku, neplyne však z něho, že hlavní závod byl již protokolován v době objednávky. Pokud to žalobkyně tvrdí v rekursu, jde o nepřípustnou novotu v rekursním řízení. Vzhledem k tomu netřeba řešiti otázku, zda jde o smlouvu kupní uzavřenou vedlejším závodem, stačí, že byl v době objednávky protokolován závod hlavní. Ježto žalobkyně neprokázala v řízení prvé stolice, že byla v době objednávky již protokolována, nemůže se dovolávati sudiště po rozumu § 87 a) j. n. a opačný náhled rekursního soudu je mylný. Přes to však nemůže Nejvyšší soud změnou napadeného usnesení obnoviti usnesení prvého soudu, ježto rekursní soud vzhledem k svému mylnému právnímu hledisku se nezabýval s ostatními vývody rekursu a bude proto na něm, by rozhodl o tom, zda tu není příslušnost po rozumu druhého odstavce § 88 j. n.

Citace:

č. 11784. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 14-15.