Čís. 12193.
Poznámku hypotekární žaloby nelze povoliti v pořadí poznámky žaloby povolené soudem, u něhož byla původně žaloba podána, avšak pro nepříslušnost odmítnuta. Ustanovení § 232 c. ř. s. v doslovu zákona ze dne 19. ledna 1928, čís. 23 sb. z. a n. nelze tu použiti.
(Rozh. ze dne 16. prosince 1932, R I 1019/32.)
Okresní soud civilní pro Prahu-Jih povolil poznámku hypotekární žaloby v pořadí poznámky této žaloby povolené krajským soudem civilním v Praze. Rekursní soud vyhověl rekursu žalované potud, že zamítl návrh žalobce, by knihovní poznámka byla povolena v pořadí poznámky povolené krajským soudem civilním v Praze. Důvody: Žaloba Ck VIII 317/31, jež se obsahově kryje s nynější žalobou, byla usnesením krajského soudu civilního v Praze ze dne 13. dubna 1932 právoplatně odmítnuta z důvodu, že jde o spor náležející do výlučné příslušnosti okresního soudu podle ustanovení § 49 odst. 5 j. n. Tím odpadl důvod, aby poznámka ta, jež má povahu prozatímního opatření (čl. XIII úvoz. zák. k ex. ř.) mohla býti nadále považována za oprávněnou. Žaloba podaná pak u příslušného soudu jest žalobou úplně novou a v důsledku toho i poznámka povolená nyní příslušným procesním soudem byla poznámkou zcela odlišnou od poznámky povolené krajským soudem civilním v Praze. Podle všeobecných zásad knihovního zákona nebylo tu tudíž vůbec důvodu, by nynější poznámka byla zapsána v pořadí poznámky povolené krajským soudem civilním. Poukaz žalující strany na ustanovení § 232 c. ř. s. v doslovu zákona čís. 23/1928 sb. z. a n. jest nepatřičný, poněvadž citovaný předpis mluví výslovně jen o právních účincích soukromoprávních.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu žalobce.
Důvody:
Žalobce stěžuje si na usnesení rekursního soudu, pokud bylo vyhověno rekursu žalované a zamítnut byl jeho návrh, by poznámka žaloby byla povolena v pořadí poznámky povolené krajským soudem civilním v Praze pod Ck VIII 317/31, a odvolává se na ustanoveni čl. II čís. 4 zákona čís. 23/1928, kterým byl doplněn § 232 c. ř. s. ustanovením, že, byla-li žaloba soudem odmítnuta pro nepříslušnost soudu, trvají soukromoprávní účinky spojené s podáním žaloby, byla-li žaloba znovu podaná u příslušného soudu do třiceti dnů od právní moci usnesení. Knihovní poznámka žaloby, o niž tu jde, byla povolena ve smyslu ustanovení § 59 knih. zákona a účinkem této poznámky jest podle § 60 knih. zákona jen, že poznámka způsobí, že výpověď nebo žaloba má účinek i proti každému pozdějšímu vlastníku zástavy a že zejména exekuce může býti vedena na nemovitost danou do zástavy podle právoplatného nálezu vydaného o poznamenané žalobě nebo smíru způsobilého k exekuci přímo proti každému vlastníku této nemovitosti. Tento předpis knihovního zákona nebyl dotčen ustanovením exekučního řádu (čl. XIII. čís. 7 úvoz. zákona k exek. řádu). Poněvadž pak podle ustanovení § 60 knih. zák. a podle toho, co sám žalobce k odůvodnění svého nároku uvedl při knihovní poznámce, o kterou tu jde, nemá význam pořadí, v kterém byla poznámka učiněnaj nemá návrh na povolení poznámky v pořadí poznámky dříve povolené pod Ck VIII 317/31 žádného praktického významu, nejde tu tedy o soukromoprávní účinek spojený s podáním žaloby, a proto nedopadá ani ustanovení zákona čís. 23/1928 a návrh žalobcův v tomto směru jako.bezdůvodný správně rekursním soudem byl zamítnut.