Čís. 12198.
Byla-li pohledávka, krytá kauční hypotékou, přikázána, ač jest ve sporu, k hotovému zaplacení, aniž tomu bylo dlužníkem nebo zadnějšími hypotekárními věřiteli, pokud v úvahu přicházejí, odporováno, nabyl tento příkaz pravomoci.
Nebylo-li uložení na úrok (neprávem) provedeno ohledně jistinné pohledávky, nemůže to býti na újmu oprávněnému nároku věřitele, aby na úrok byla uložena částka, připadající z nejvyššího podání na kauci pro další vedlejší závazky, není-li jejich výše dosud určitelná, poněvadž není dosud ukončen spor o jistinnou pohledávku.
(Rozh. ze dne 16. prosince 1932, R II 451/32.) K rozvrhu nejvyššího podání za exekučně prodanou nemovitost přihlásila knihovní věřitelka Josefa N-ová 46018 Kč jako zbytek své hypotekární pohledávky 60000 Kč š vedlejším příslušenstvím v rámci jistoty 6000 Kč k hotovému zaplacení. Soud prvé stolice přikázal pohledávku 46018 Kč k hotovému zaplacení, ač pohledávka byla ve sporu. Proti tomuto přikázání nebyl podán odpor, jejž vznesl žadnější knihovní věřitél Hugo F. jen proti přikázání útrat dosud neskončeného sporu C I 220/31, v rámci jistoty pro vedlejší příslušenství 6000 Kč. Soud prvé stolice přikázal na tuto jistotu z nejvyššího podání 3377 Kč 05 h k uložení na úrok. Rekursní soud tuto částku Josefě N-ové nepřikázal.
Nejvyšší soud změnil usnesení obou nižších soudů v ten rozum, že v rámci jistoty pro vedlejší příslušenství přikázal na útraty sporu Gk I 220/3 r částku 5180' Kč 35 h uložením na úrok až do pravoplatného vyřízení tohoto sporu.
Důvody:
Josefa N-ová přihlásila pohledávku 46018 Kč s příslušenstvím jako zbytek hypotekární pohledávky 60000 Kč s 8% úroky z prodlení a s vedlejším -příslušenstvím v rámci kauce 6000 Kč k hotovému zaplacení. Podle její přihlášky a písemných dokladů k ní byl vykázán podle § 210 ex. ř. jako vykonatelný rozsudkem pro zmeškání ze dne 12. března 1931 a rozsudkem pro zmeškání ze dne 30. dubna 1931 jen nárok na splátku 2800 Kč s 8% úrokem ze 45300 Kč za dobu od 1. září 1930 do 1. března 1931 v částce 1812 Kč s 8% úrokem z prodlení od 1. září 1930 a na náklady 247 Kč 95 h. Měly tedy býti Josefě N-ové v rámci hypotekární pohledávky přikázány k hotovému zaplacení jen tyto'písemně prokázané vykonatelné pohledávky a útraty povolení dražby 159 Kč 30 h v rámci vedlejší jistoty útratové 6000 Kč útraty účtované v přihlášce v přisouzené výši 819 Kč 65 h. Ostatní část účtované jistiny, pohledávka Josefy N-ové 46018 Kč 10 h s příslušenstvím, zažalovaná u krajského soudu pod č. j. Ck I 220/31, tedy dosud sporná, neměla býti přikázána k hotovému zaplacení, poněvadž není ještě formalisována a není jisto, zda bude přisouzena, čilí nic, a nebyla tedy její existence pí- semíií listinou prokázána, jak toho § 210 ex. ř. vyžaduje. Podle § 220 ex. ř. mělo k této pohledávce býti přihlíženo jako k pohledávce pod rozvazovací podmínkou.. Poněvadž Josefa N-ová sama uvedla, že pohledávka, již přihlásila, jest dosud ve sporu, 'ale nedala jistotu aniž prohlásila při rozvrhovém roku ochotu, že poskytne jistotu, že v případě prohry sporu přikázanou jí sumu peněžitou vrátí, bylo podle § 220 druhý odstavec ex. ř. částku připadající na tuto pohledávku uložiti na úrok. Poněvadž však první soud přihlášenou pohledávku 46018 Kč 10 h, ač jest ve sporu, přikázal k hotovému zaplacení, aniž tomu bylo dlužníky nebo zadnějšími věřiteli hypotekárníríii, pokud v úvahu přicházejí (§ 213 ex. ř.), odporováno, nabyl příkaz ten pravomoci co do jistiny a úroků pohledávky. Odpor byl platně vznesen zadnějším věřitelem Hugonem F-em jen proti přikázání útrat dosud neskončeného sporu Ck I 220/31 v rámci jistoty pro vedlejší příslušenství 6000 Kč, ježto nejsou tyto Útraty ještě pravoplatně přisouzeny. První soud přikázal na tuto jistotu z nejvyššího podáním částku 3377 Kč 06 h k uložení na úrok, aby z ní byly případné další útraty uhrazeny. Rekursní soud prohlásil, že Josefě N-ové částka 3377 Kč 05 h v rámci jistoty pro vedlejší příslušenství nepřísluší, poněvadž jde o útraty sporu dosud neukončeného, že prý nelze použiti ustanovení § 224 ex. ř., poněvadž nejde o hypotéku kauční nebo úvěrovou, neboť jí se prý nekryjí nově vzniklé samostatné pohledávky, nýbrž jde o krytí platů vedlejší akcesorní povahy. Neprávem. Jde o poměr kauční, jenž toho času dosud není ukončen. Kdyby již byl ukončen býval v den rozvrhového usnesení pravoplatným přísudkem pohledávky 46018 Kč 10 h s příslušenstvím, končil by i kauční poměr pro vedlejší závazky dnem rozvrhového roku a bylo by lze přikázat! k hotovému zaplacení v rámci jistoty pro vedlejší závazky jen útraty vzniklé proti exekutům do dne rozvrhového roku (srv. rozh. 8357 a 11380). Poněvadž však kauční poměr nebyl do té doby ukončen, neboť se v ten den nevědělo, jak dopadne spor Ck I 220/21, měla se účtovaná kapitálová pohledávka přikázali podle § 220 druhý odstavec ex. ř. uložením příslušné sumy na úrok a rovněž se měla přikázati příslušná suma na vedlejší příslušenství uložením na úrok v rámci jistoty pro vedlejší závazky 6000 Kč podle § 224 ex. ř. Okolnost, že uložení na úrok nebylo (neprávem) provedeno ohledně pohledávky kapitálové, nemůže však býti na újmu oprávněnému nároku věřitelky Josefy N-ové, aby na úrok byla uložena částka 5180 Kč 35 h, připadající z nejvyššího podání na jistotu pro další vedlejší závazky, neboť podle dlužního úpisu ze dne 5. března 1928 byla jistota tato zřízena pro veškeré útraty a výlohy soudní a exekuční, jež by vznikly věřitelce hájením jejích zájmů při vymáhání pohledávky kapitálové. Výše útrat a výloh není však dosud určitelná, poněvadž nebyl dosud spor o kapitál pohledávky ukončen a kauční poměr není dosud zlikvidován. Bylo proto dovolacímu rekursu vyhověti.