Čís. 12079.
Nápisem na náhrobku: »tragickým způsobem stal se obětí sanitního auta«, nebyl po případě ohrožen úvěr, výdělek ani budoucnost záchranné společnosti, majitelky auta (§ 1330, druhý odstavec, obč. zák.).
(Rozh. ze dne 10. listopadu 1932, Rv I 669/31.) Co do předchozího děje poukazuje se na rozhodnutí čís. sb. 10124. Procesní soud prvé stolice uznal pak podle žaloby, jíž se domáhala Dobrovolná záchranná společnost v L. na žalovaném, by byl uznán povinným, odstraniti nebo dáti odstraniti z náhrobku svého synká nápis: »stal se obětí sanitního auta«. Odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Jde o žalobu podle § 1330 druhý odstavec obč. zák. K nároku podle tohoto zákonného ustanovení vyžaduje se rozšiřování nepravdivých skutečností, jichž nepravdivost rozšiřovatel znal nebo znáti musil a jež ohrožují úvěr, výdělek nebo budoucnost žalujícího. Dovolatelka vytýká napadenému rozsudku nesprávné právní posouzení v tom, že nesprávně vykládá význam nápisu, o který v souzeném sporu jde, zvláště význam výrazu »tragischerweise dem Sanitätsauto zum Opfer gefallen« v nápisu, upírá-li mu i moment zavinění, dovozujíc, že ve výrazu »zum Opfer gefallen« jest podle veřejného mínění i výtka zavinění, že výtka, že někomu padl lidský život za obět, je vždy difamujícího významu, že nesprávně má soud odvolací za to, že se ke skutkové podstatě § 1330 druhý odstavec obč. zák. vyžaduje též poškození na cti, a posléze, že soud odvolací neprávem má za pravdivou výtku, že syn žalovaného padl za obět saiiitnímu autu, poněvadž je sice skutečností usmrcení hochovo, že však nápis není pravdivý potud, že usmrcení to bylo řidičem auta zaviněno. Tyto výtky nemohou však přivoditi úspěch dovolání, i kdyby byly považovány za odůvodněné. By žalobní nárok byl odůvodněn, vyžadovalo by se mimo jiné též, jak již shora uvedeno, by ohrožen byl úvěr, výdělek nebo budoucnost dovolatelky. To však soud odvolací v napadeném rozsudku vyloučil, uváděje, že nápisy takového druhu jako nápis žalobní nemají oněch účinků, nýbrž že mají jediný účinek, totiž, že vzbuzují soustrast soucitných čtenářů, jiný druh lidí však že pro žalující stranu nepřichází v úvahu, ježto se Od nich nemá právě ona čeho nadití a altruisté zůstanou jakými jsou. Tento předpoklad a úsudek dovolatelka vůbec nenapadla a dovolací soud proto musí při svém rozhodnutí z něho vycházeti. Vychází-li se však z něho, jeví se zamítnutí žaloby odůvodněným, poněvadž není splněna náležitost ohrožení úvěru, výdělku a budoucnosti dovolatelky podle § 1330 druhý odstavec obč. zák., kterou dovolatelka shledávala v tom, že nápis může přivoditi zmenšení veřejné obětavosti ve prospěch dovolatelky, odkázané jako humánní instituce na příspěvky.