Čís. 12194.
Pojišťovací smlouva.
Ustanovení všeobecných pojišťovacích podmínek, že, »nepřivede-li se nárok na (první) prémii u soudu k platnosti do tří měsíců ode dne splatnosti, má se za to, že se odstoupilo od smlouvy«, není jen právní domněnkou, nýbrž jde o lhůtu propadnou, jejíž marným uplynutím samočinně, ale také neodvratně nastává zrušení pojišťovací smlouvy.
Tato lhůta počíná dnem, jímž se pojistník octl v prodlení s placením prémie, a, mohla-li prémie býti zapravena ve splátkách, jakmile se octl v prodlení s některou splátkou.

(Rozh. ze dne 16. prosince 1932, Rv I 1288/31.)
Žalovaný pojistil se u žalující pojišťovny proti povinnému ručení za roční prémii 3595 Kč. První prémie byla splatná dne 13. července 1930 tak, že dne 13. července 1930 mělo býti zapraveno 1000 Kč, zbytek pak do tří měsíců. Všeobecné pojišťovací podmínky stanovily v čl. 10 čís. 3, že, nepřivede-li se nárok na prémii k platnosti do tří měsíců ode dne splatnosti, má se za to, že se odstoupilo od smlouvy. Žalovaný první prémii nezaplatil, pročež žalobou, zadanou dne 28. října 1930, domáhala se pojišťovna na žalovaném zaplacení premie 3595 Kč. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic. Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Pokud dovolání, poukazuje k tomu, že žalovaný, pokud nebyl v prodlení s druhou splátkou, nemohl míti za to, že žalobkyně odstoupila od smlouvy, přezírá, že ustanovení čl. 10 čís. 3 všeobecných pojišťovacích podmínek, »že, nepřivede-li se nárok na prémii u soudu k platnosti do tří měsíců ode dne splatnosti, má se za to, že se odstoupilo od smlouvy«, není jen právní domněnkou, nýbrž že jde o lhůtu propadnou, jejíž marným uplynutím samočinně, ale také neodvratně nastává zrušení pojišťovací smlouvy (srovnej rozh. nejv. soudu, uveřejněná ve sb. n. s. pod čís. 6289, 8276, 8766 a j.).
Jde o první prémii, která částkou 1.000 Kč byla splatná ihned, t. j. dne 13. července 1930, a zbytkem do tří měsíců. Stanoví-li čl. 10 čís. 3 všeobecných pojišťovacích podmínek, jednající o první prémii, že se má za to, že se odstoupilo od smlouvy, nepřivede-li se nárok na prémii do tří měsíců ode dne dospělosti u soudu k platnosti, počíná tato lhůta dnem, jímž se pojistník octl v prodlení s placením prémie, tedy v případě, že prémie mohla býti zapravena ve splátkách, jakmile se octl v prodlení s některou splátkou. Nastalo tudíž prodlení s placením první prémie u žalovaného již dnem 13. července 1930, třebaže tohoto dne nebyla ještě splatná celá prémie, a, ana žalobkyně do tří měsíců od tohoto dne nepodala žalobu o zaplacení dospělé již splátky, odstoupila podle čl. 10 čís. 3 všeobecných pojišťovacích podmínek od smlouvy, jak správně uznal i odvolací soud. Že v době, kdy žalovaný prodléval s placením prvé splátky, nebyl v prodlení se zaplacením druhé splátky, jest pro posouzení věci bez významu, ana povolením splátek nebyla odsunuta dospělost prvé splátky až ke splatnosti zbytku prémie.
Citace:
č. 12194. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 658-659.