Čís. 12064.
Výpověď daná družstvem čekatelům pro nezaplacení dlužného nájemného jest předčasná, nebylo-li v době, kdy výpověď byla dána, nájemné ještě určeno (schváleno ministerstvem sociální péče). Ustanovení § 406 c. ř. s. a §§ 903 a 904 obč. zák. nelze tu použíti. Teprve, když bylo stanovené nájemné podle stanov schváleno ministerstvem sociální péče a čekatelé o tomto schválení byli vyrozuměni, lze mluviti o povinnosti plniti smlouvu nájemní placením nájemného a o porušení této povinnosti ve smyslu stanov, pro které smí býti dána držiteli bytu výpověď.
(Rozh. ze dne 4. listopadu 1932, Rv I 1878/32.)
Žalující stavební družstvo dalo žalovaným čekatelům výpověď z bytu.
Procesní soud prvé stolice ponechal výpověď v platnosti odvolací soud výpověď zrušil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Jde o výpověď z bytu danou žalovaným dne 8. října 1930 ke dní 1. ledna 1931 z důvodu nezaplacení dlužného nájemného, tedy z důvodu neplnění čekatelské smlouvy, jež jest, pokud jde o užívání bytu, ve své podstatě smlouvou nájemní. Odvolací soud zjistil podle § 21 stanov žalujícího družstva, že »nájemné se stanoví tak, aby zachována byla jednak výnosnost, jednak obecně prospěšný ráz pronajatého domu a jest podrobeno, jakož i každá jeho změna schválení ministerstva sociální péče.« Správně proto uznal odvolací soud, že, pokud nájemné takto určeno nebylo, totiž, pokud stanovené nájemné nebylo schváleno ministerstvem sociální péče, nemohli ani žalovaní věděti o jeho výši a nebyli ovšem povinni ani nájemné dosud neschválené, tedy neurčité výše platiti. Poněvadž teprve při ústním jednání dne 23. února 1932 žalující družstvo vzneslo námitku, že žalovaní nájemné nezaplatili a teprve při tomto roku předložilo potvrzení ministerstva sociální péče z 22. února 1932 o schválení nájemného na 15818 Kč 18 h určeného, a žalovaní teprve při této příležitosti se dověděli o právoplatném stanovení nájemného, nebyla výpověď daná žalovaným v říjnu 1930, tedy v době, kdy ještě,, nájemné podle § 21 stanov nebylo schváleno, z důvodu nezaplacení nájemného odůvodněna. Rozhoduje tu čas, kdy výpověď byla dána, by mohlo býti posouzeno, zda výpověď jest účinnou, proto nemá tu význam ustanovení § 400 c. ř. s., ani ustanovení §§ 903 a 904 obč. zák., na které se žalující družstvo odvolává. Teprve, když bylo stanovené nájemné podle § 21 stanov schváleno ministerstvem sociální péče a čekatelé o tomto schválení bylo vyrozumění, lze mluviti o povinnosti plniti smlouvu nájemní placením nájemného a o porušení této povinnosti ve smyslu § 21 stanov, pro které držiteli bytu smí býti dána výpověď. Výpověď před touto dobou byla proto správně uznána za bezúčinnou.