Čís. 12043.
Provoz silostroje jest přenechán na vlastní účet a nebezpečenství (§ 1, třetí odstavec, automob. zák.), odevzdal-li vlastník silostroj smlouvou jinému na určitou nebo na neurčitou dobu k disposici tak, že po tuto dobu přestal vlastník býti pánem vozby, pozbyv možnosti nakládati se silostrojem.
Dal-li vlastník auto firmě do správy a firma mu na dobu, co jeho vůz bude u ní ve správě, půjčila svůj vůz a dala mu ho k použití, přestala býti firma pánem vozby ohledně tohoto vozu a vypůjčitel jeho činil vše, co s tímto vozem ve svém zájmu podnikal, na vlastní účet a nebezpečí.
(Rozh. ze dne 29. října 1932, Rv I 792/31.)
Manžel žalobkyně byl usmrcen autem náležejícím firmě K. a řízeném Jindřichem G-em. Žaloba o náhradu škody proti Emilu K-ovi, veřejnému společníku firmy K., byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Jak již v rozhodnutích čís. 2246, 8509 a 9702 sb. n. s., na něž se odkazuje, bylo blíže vyloženo, nestačí k osvobození majitele silostroje od povinnosti k náhradě škody z provozu silostroje, že byl silostroj jinému jen půjčen nebo výprosou přenechán, nýbrž vyžaduje se podle ustanovení třetího odstavce § 1 aut. zák. pevný smluvní poměr, podle něhož jiná osoba, než majitel silostroje, přejímá i užitky i nebezpečí provozu. Z toho plyne, že provoz silostroje na vlastní účet a nebezpečí jest přenechán, když vlastník odevzdal silostroj smlouvou jinému na určitou nebo neurčitou dobu k disposici tak, že po tuto dobu vlastník přestává býti pánem vozby, pozbývaje možnosti s ním nakládati. V souzeném případě jest zjištěno, že Jindřich G. dal své auto firmě K. do správy a že mu firma na dobu, co jeho vůz bude u ní ve správě, půjčila svůj vůz a dala mu ho k použití. Správa měla trvati asi dvanáct dnů a právě v té době se stala nehoda G-ovi s vypůjčeným vozem. Z toho jest zřejmo, že podle souhlasné vůle stran přenechala firrría K. G-ovi svůj silostroj na určitou dobu, totiž na dobu, než bude spraven jeho silostroj, k disposici tak, že po tu dobu přestala býti pánem vozby, pozbyla možnosti s ním nakládati a že G. činil vše, co se silostrojem ve svém zájmu podnikal, na vlastní účet a nebezpečí. Dovozuje-li se v dovolání, že tu pevného smluvního poměru nebylo, že takový poměr by vyžadoval určité prohlášení vůle o převzetí nebezpečí a to že se nestalo, správně k tomu poukázat již odvolací soud, že nezáleží na tom, zda při přenechání silostroje G-ovi bylo použito slov »na vlastní nebezpečí«, nýbrž, že záleží na okolnostech případu. Z těch jest jasno, že silostroj firmy K. byl přenechán G-ovi na základě obapolné dohody, tedy pevného smluvního poměru, za tím účelem, by ho používal po dobu, než bude opraven jeho silostroj a by jeho provoz silostrojem nebyl podvázán. Neposoudil tudíž odvolací soud sporný případ nesprávně, když, použiv na souzený případ ustanovení třetího odstavce § 1 aut. zák. uznal, že žalovaný podnikatelem vozby nebyl.