Čís. 12186.
Námitka, že spolužalovaný neručí solidárně, nýbrž jen z polovice, týká se důvodu nároku na nákladu škody. Totéž platí o námitce, že žalobce nemá nárok na část náhrady, ježto byla zaplacena třetí osobou.
(Rozh. ze dne 12. prosince 1932, Rv II 292/31.)
Nákladní auto žalující firmy se srazilo s vlakem místní dráhy a bylo poškozeno. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se žalující firma na dráze náhrady škody mimo jiné 12337 Kč za opravu auta. Žalobní nárok byl uznán co do důvodu právoplatně po právu. Konečným rozsudkem přiznal procesní soud prvé stolice žalobkyni 16391 Kč.
Odvolací soud k odvolání žalované napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Usnesením odvolacího soudu ze dne 10. března 1930, jež bylo potvrzeno rozhodnutím nejvyššího soudu ze dne 12. června 1930, bylo pravoplatně rozhodnuto, že žalobní nárok je důvodem po právu. Doplnění řízení bylo tímto usnesením nařízeno jen co do výše škody, takže nový přednes byl přípustný jen o výši škody, nikoliv o důvodu žalobního nároku (§ 496 druhý odstavec c. ř. s.). Nový přednes žalované, jímž se snaží vyvrátili názor odvolacího soudu, vyslovený ve zrušovacím usnesení, že žalovaná ručí za škodu solidárně s řidičem auta, a dovozuje, že ručí za škodu jen z polovice, týká se důvodu žalobního nároku, neboť se jím namítá, že zažalovaný nárok není z polovice po právu, ať je jeho výše jakákoliv. Proto nižší soudy k tomuto přednesu právem nepřihlížely. Pokud jde o další novou námitku, že žalobce nemá nárok na náhradu nákladů na opravu auta, zjištěných na 12337 Kč 90 h, poněvadž tyto náklady zaplatila pojišťovna S., nelze přisvědčiti mínění odvolacího soudu, že se týká výše nároku. Touto námitkou je popíráno žalobcovo oprávnění domáhati se této části na žalované. Je tedy popírán důvod tohoto nároku, takže i tato námitka je nepřípustná.