Čís. 12097.
Dědic přihlásivši se s dobrodiním inventáře ručí za pozůstalostní dluhy do výše pozůstalostního jmění podle hodnoty, již má podstata v době odevzdání. Ve sporu proti dědici o zaplacení pozůstalostního dluhu nelze přezkoumati správnost ani inventury, ani odevzdací listiny. Dědic by mohl uplatňovati na svou obranu jen takové změny pozůstalostního jmění, jež nastaly v době od inventury do odevzdání pozůstalosti.
(Rozh. ze dne 12. listopadu 1932, Rv II 86/31.)
Žalující spořitelna poskytla Josefu S-ovi zápůjčku. Po smrti Josefa S-a domáhala se žalobkyně zaplacení zápůjčky na universální dědičce Josefa S-a. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic. Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Vadnost řízení a nesprávné právní posouzení spatřuje dovolatelka v tom, že nebyl připuštěn důkaz pozůstalostními spisy o tom, že pozůstalost po zesnulém Josefu S-ovi byla pasivní. V pozůstalostním řízení byla pořízena inventura za účasti soudních znalců. Očelem inventury je, aby byl pořízen přesný seznam všeho jmění, jež náleželo zůstavitelovi v době úmrtí, ale mimo to, by byla ustanovena cena, jakou v den úmrtí zůstavitelova pozůstalost měla (§ 97 nesp. pat). Zjišťuje se tu tedy autoritativním způsobem pro dědice, přihlásivšího se s výhradou inventáře, rozsah jeho ručení za pozůstalostní dluhy. Bylo proto povinností dědice, který se pozůstalostního řízení účastnil, by již v pozůstalostním řízení dbal svých zájmů a hleděl k tomu, by se toto zjišťování provedlo správně a by se případně bránil opravnými prostředky, jinak nabude usnesení vyřizující provedenou inventuru proti němu právní moci. Dědic přihlásivší se s dobrodiním inventáře ručí ovšem za pozůstalostní dluhy do výše pozůstalostního jmění (nikoli jen tímto jměním), a to podlé hodnoty, kterou má podstata v době odevzdání. Mohl by tedy na svou obranu uplatňovati jen takové změny, k nimž došlo od inventury do odevzdání. O to se však dovolatelka ani nepokouší, nýbrž chce zvrátiti celou inventuru i odevzdací listinu ji vyřídivši na základě pozůstalostních spisů, chce tedy, by byla přezkoumána v procesu správnost i inventury, i odevzdaci listiny, čemuž však — jak správně uvedly nižší soudy — brání předpis § 18 nesp. pat. o právní moci.
Citace:
Čís. 12097. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 505-506.