Čís. 11840.

Kratší lhůta § 575, prvý odstavec, c. ř. s. platí pro žalobu nájemce domáhajícího se na pronajímateli z důvodu porušení nájemního práva vydání do užívání strojů, příslušejících do nájemního předmětu, jakož i vydání pozemků, tvořících součást předmětu nájmu.
(Rozh. ze dne 27. srpna 1932, R I 684/32.)
Žalobce najal od žalovaného mlýn s příslušným mlýnským zařízením, budovami a parcelami č. kat. 113/1 a 118. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalovaném, by žalovaný byl uznán povinným vydati žalobci do užívání mlýnské stroje do nájemního objektu (mlýna) příslušející jakož i pozemky č. kat. 113/1 a 118, které jsou součástí nájemního předmětu, tvrdě, že žalovaný odebral ze žalobcova užívání protismluvně stroje a pozemky tvořící součást předmětu nájmu. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Odvolací soud odmítl žalobcovo odvolání, ježto bylo podáno po osmidenní lhůtě podle § 575, prvý odstavec, c. ř. s.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu do odmítacího usnesení rekursního soudu.
Důvody:
Rozhodnutí je závislé na otázce, zda lhůta k odvolání v souzeném sporu jest čtrnáctidenní podle ustanovení § 464 c. ř. s., či osmidenní podle ustanovení § 575 prvý odstavec c. ř. s. Pro posouzení této otázky rozhodným jest obsah žaloby a žalobní prosba (sb. n. s. 4890). Rekurent jako žalobce přednesl, že v roce 1926 najal, správně Spachtoval, od žalované strany mlýn s příslušným zařízením a s pozemky č. kat. 113/1 a 118, že však žalovaná strana na jaře 1930 odebrala z rekurentova užívání protismluvně mlýnské stroje a odňala mu v době podání žaloby i pachtované pozemky a, uváděje výslovně, že žalovaná strana porušuje nájemní smlouvu a že mu vzniká veliká hmotná škoda, navrhl, by žalovaná strana byla uznána povinnou předati mu do užívání mlýnské stroje do nájemního objektu mlýna příslušející jakož i pozemky č. kat. 113/1 a 118, které jsou součástí nájemního předmětu. Domáhá se tudíž rekurent plnění pachtovní smlouvy, odevzdání předmětů do pachtovného užívání na základě pachtovní smlouvy, a to, pokud jde o stroje, jako příslušenství najatého mlýna, nikoli jako samostatných věcí movitých, tedy o žalobu podle ustanovení § 1096 obč. zák. Tím, že žalobci již jednou pachtovaný předmět byl do užívání odevzdán, nepřestává žaloba býti žalobou podle § 1096 obč. zák. a nestala se žalobou o náhradu škody poukazem k tomu, že žalobci odnětím části pachtovaného předmětu vzniká škoda, an nic jiného nežádá, než splnění závazku strany žalované ze smlouvy pachtovní. V řízení o nárocích podle § 1096 obč. zák. však platí ustanovení § 575 prvý odstavec c. ř. s., jak rozhodl a obšírně odůvodnil již nejvyšší soud ve Vídni v rozhodnutí ze dne 9. ledna 1907 čís. 20191 (repertoř nálezů čís. 196), na něž se odkazuje, a jak jest to i ustálenou judikaturou tohoto nejvyššího soudu (čís. 835, 2730, 4890, 5320, 8501 sb. n. s.). Soud odvolací tedy neposoudil věc právně mylně, odmítnuv odvolání podané teprve čtrnáctý den, podle § 474 c. ř. s. jako opožděné. Rekurent neprávem se dovolává rozhodnutí čís. 21 a 6462 sb. n. s.; při onom rozhodnutí žalobní nárok nesměřoval k odevzdání nájemního předmětu, v rozhodnutí druhém pak nejvyšší soud výslovně uvedl, že by co do části nároku na odevzdání pozemku do pachtu platily kratší lhůty odvolací podle § 575 c. ř. s., avšak jen se zřetelem na právní souvislost s nárokem na náhradu škody zároveň uplatňovaným platí delší lhůta odvolací podle § 464 c. ř. s.

Citace:

č. 11840. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 96-97.