Čís. 12128.Nejde o zrušující usnesení rekursního soudu podle § 527, druhý odstavec, c. ř. s., změnil-li rekursní soud ve skutečnosti usnesení prvního soudu, přijav k soudu zpětvzetí nabídky a návrhu na prodej zabavených věcí z volné ruky, jež první soud nepřijal a zamítl. Návrh na jinaké zpeněžení zabavených věcí (§ 280 ex. ř.) lze vzíti zpět jen, dokud nebyl soudem vyřízen. I ten, kdo, připojiv se k návrhu na jinaké zpeněženi, učinil nabídku na koupi věcí určených k dražbě, nemůže, a to ani před vyřízením návrhu (nabídky), od nabídky ustoupiti, jsa jí vázán až do rozhodnutí o návrhu, po případě, bylo-li navrhované zpeněžení povoleno, až do vyššího podání, předpokládajíc ovšem, že v řízení o návrhu na zpeněžení a v povoleném zpeněžovací řízení bude řádně pokračováno.(Rozh. ze dne 24. listopadu 1932, R I 838/32.)Prvý soud povolil původně navrhovaný prodej zabavených předmětů z ruky po rozumu § 280 ex. ř., ač přejímatel svůj návrh před soudním rozhodnutím vzal zpět, udávaje bez důvodů, že přejímatel k tomuto kroku nebyl oprávněn. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by ve věci dále jednal a znovu rozhodl. Důvody: Mínění prvého soudu nelze podle názoru soudu rekursního přisvědčiti. Názor ten byl by správný jen, kdyby šlo o návrh na převzetí svršků po rozumu § 271 ex. ř., a nikoliv, jako v souzeném případě, o návrh podle § 280 ex. ř. Jen v onom případě má návrh povahu úmluvy se všemi účastníky exekučního řízení, jichž svolení zákon požaduje, pročež jest přejímatel na svůj návrh vázán, nikoliv však v případě § 280 ex. ř., kde přejímatel nenabyl podáním návrhu nároku, by výhradně jen jemu zabavené svršky a jen za nabídnutou jím cenu byly prodány. Přejímatel vystupuje tu jen jako spolupodatel (spoludražitel), nikoliv jako spoluúčastník dražby a nenabývá svým návrhem více práv, než každý jiný spoludražitel. Nemá proto ani spolu s návrhem poskytnutá záloha, která jest jen praxí zavedena, by se jí vážnost návrhu přejímatelova zaručila, v zápětí hotovost smlouvy kupní s presumptivním kupitelem (Viz Neumannův Komentář k § 280 ex. ř.). Jest proto za to míti, že přejímatel podle § 280 ex. ř. může až do soudního rozhodnutí o návrhu návrh ten vzíti zpět. Pochybil proto prvý soud, když zpětvzetí přejímatelovo na soud nepřijal a přes to prodej z volné ruky pronajímateli povolil.Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu, pokud nařizovalo prodej zabavených předmětů z volné ruky za odhadní cenu.Důvody:Dovolací soud dal si především otázku přípustnosti dovolacího rekursu. Otázku tu zodpověděl kladně. Napadeným usnesením bylo sice vysloveno, že se usnesení prvního soudu zrušuje a že se prvnímu soudu ukládá, by ve věci dále jednal a znovu rozhodl, ale ve skutečnosti bylo usnesení prvního soudu vlastně změněno a, kdežto první soud zpětvzetí nabídky, pokud se týče návrhu na koupi po případě na prodej zabavených věcí z volné ruky k soudu nepřijal a je zamítl, rekursní soud napadeným usnesením ono zpětvzetí nabídky a návrhu k soudu přijal. Nejde tudíž o případ § 527 druhý odstavec c. ř. s. (§ 78 ex. ř.) a dovolací rekurs není vyloučen. Ve věci samé nelze s rekursním soudem souhlasiti. Návrh na jinaké zpeněžení zabavených věcí (§ 280 ex. ř.) lze vzíti zpět jen, než byl návrh soudem vyřízen (§ 416 c. ř. s., § 78 ex. ř.). Povinná vzala zpět svůj návrh teprve po jeho vyřízení a přijetí zpětvzetí není tudíž po právu. Ten, kdo, připojiv se k návrhu na jinaké zpeněžení, učinil nabídku na koupi k dražbě určených předmětů, nemůže, a to ani před vyřízením návrhu, pokud se týče nabídky, od nabídky ustoupiti. Jsa, jak správně uvedl rekursní soud, spolupodávajícím, je ten, kdo nabídku učinil, vázán nabídkou až do rozhodnutí o návrhu, po případě, bylo-li navrhované zpeněžení povoleno, až do vyššího podání. Předpokladem této vázanosti ovšem jest, že v řízení o návrhu na zpeněžení a v povoleném zpeněžovacím řízení bude řádně pokračováno. To vyplývá z ustanovení § 278 odstavec prvý a § 180 odstavec pátý ex. ř., jichž obdobně jest použíti. Opačné stanovisko rekursního soudu vedlo by, pokud se týče mohlo by vésti k nabídkám vážně nemíněným, ku protahování řízení na škodu vymáhajícího věřitele, což by účelu exekučního řízení, najmě opatření podle § 280 ex. ř. neodpovídalo. Pochybil proto rekursní soud, když zpětvzetí nabídky přejímatelem a v souvislosti s tím zpětvzetí návrhu dlužnice na soud přijal a bylo se tudíž o dovolacím rekursu usnésti; jak se stalo.