Čís. 11981.

Předměty, jež slouží k tomu, by mohl dlužník svůj byt se zařízením pronajati, nelze vyloučiti z exekuce (§ 251 čís. 6 ex. ř.), třebaže se dlužník zavázal obstarávati osobně úklid pronajatých místností.
(Rozh. ze dne 14. října 1932, R I 763/32.)
Dlužnice navrhla, by byla zrušena exekuce na části nábytku, tvořící zařízení pokojů, jež dlužnice pronajímala podnájemníkům. Soud prvé stolice návrh zamítl, rekursní soud návrhu vyhověl a exekuci zrušil. Důvody: Prvý soud zamítl návrh, domáhající se zrušení exekuce maje za to, že nejde o věci, jichž jest třeba k osobnímu dalšímu výkonu výdělečné činnosti dlužnice, ježto pronajímání bytu podnájemníkům nelze pokládati za živnost. Leč prvý soud přehlíží, že ochrany podle § 251 čís. 6 ex. ř. má se dostati nejen řemeslníkům a maloživnostníkům, nýbrž i ručním a továrním dělníkům a jiným osobám, které si ručními pracemi opatřují výdělek a že proto dlužnici, která, jak zjištěno, se živí jen pronajímáním dvou pokojů podnájemníkům a při tom ruční práce uklízení jim koná, jest podřaditi pod řečenou ochranu zákona a zabavený nábytek, jakožto předměty, jichž potřebuje k osobnímu dalšímu výkonu své výdělečné činnosti, vyloučiti podle § 251 čís. 6 a § 39 čís. 2 ex. ř. z exekuce. Jest poukázati na důvody rozhodnutí nejvyššího soudu sb. n. s. čís. 10392, podle nichž i majitelce dívčího pensionátu, pokud jde o drobnou živnost, t. j. živnost v menším rozsahu provozovanou, přiznati jest co do zařízení jejího podniku ochranu zákona ve smyslu § 251 čís. 6 ex. ř.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Povinná potřebuje předmětů bytového zařízení, jichž vyloučení z exekuce se domáhá, podle svých vlastních údajů k tomu, by mohla svůj byt se zařízením pronajati. Nejde tudíž o předměty v § 251 ex. ř. pod čís. 1 uvedené a tudíž z exekuce vyloučené (rozh. nejv. soudu čís. 8836). Tyto předměty nelze však, jak činí rekursní soud, vyloučiti z exekuce ani podle § 251 čís. 6 ex. ř. Účelem ustanovení § 251 čís. 6 ex. ř. bylo odstraniti pochybnosti, že mohou činiti nárok na vybavení z exekuce i osoby, jichž povolání nepozůstává právě v ručních pracích v užším smyslu, nýbrž v pracovních výkonech jiného druhu, na příklad malí povozníci, malí zasílatelé, veslaři, artisté a j. (výn. min. sprav. ze dne 2. června 1914 v. m. čís. 43). Vždy se však předpokládá, že výdělečná činnost pozůstává převážně právě v oněch pracovních výkonech. I když se pronajímatel zařízených pokojů zavázal, obstarávati osobně úklid pronajatých místností, nestává se tím osobou, která si ručními pracemi opatřuje výdělek ve smyslu § 251 čís. 6 ex. ř. Neboť při podnájmu zařízených pokojů jde hlavně o úplatu za přenechání pronajatých místností k užívání, kdežto obstarávání, uklízení těchto místností, i když jest při pronájmu ujednáno, jest pracovním výkonem vedlejšího a podřadného významu, čemuž nasvědčuje i nepatrnost odměny za úklid v poměru k nájemnému. Nehledíc k tomu, nejsou zabavené předměty, jichž vyloučení se povinná domáhá, v souvislosti s pracovním výkonem uklízení, nýbrž slouží výhradně účelům pronájmu. Zabavené předměty bytového zařízení nejsou proto vyloučeny z exekuce ani podle § 251 čís. 6 ex. ř. Poukaz rekursního soudu na rozhodnutí nejvyššího soudu čís. 10392 sb. není případný, poněvadž šlo o úplně jiný skutkový a právní základ, o zabavení zařízení živnostenského podniku (dívčího pensionátu).

Citace:

č. 11981. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 300-301.