Čís. 12143.

Postup jest právem, nedopouštějícím výkon exekuce postupitelovým věřitelem, žaloba postupníka podle § 37 ex. ř. jest přípustná, dokud trvá právoplatně povolené zabavení postoupené pohledávky, třebaže byl zamítnut návrh na přikázání zabavené pohledávky.
Stavební ruch.
Právo vyhrazené ministerstvu sociální péče, aby »pokud s převodem (čekatelského vkladu) byla spojena změna v osobě čekatele rodinného domku, dalo neb odepřelo souhlas s touto změnou čekatele«, nebrání, by čekatelský podíl nemohl býti platně postoupen bez svolení ministerstva sociální péče.
Postupu čekatelského vkladu a družstevních podílů nevadí ani zákaz zcizení a zatížení nemovitosti ve smyslu § 60 nařízení ze dne 21. května 1921, čís. 191 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 25. listopadu 1932, Rv II 539/31.)
Žalované spořitelní družstvo vedlo proti Janu M-ovi exekuci zabavením pohledávky čekatelského vkladu, jejž má dlužník proti stavebnímu družstvu, zabavením družstevních podílů stavebního družstva a přikázáním těchto zabavených pohledávek k vybrání. Žalobce domáhal se na žalovaném družstvu nepřípustnosti exekuce, tvrdě, že mu Jan M. postoupil svou pohledávku za družstvem. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Názor dovolatelky, že, ana se pohledávka povinného stala postupem pohledávkou žalobkyně a nemohla proto býti zabavena ve prospěch pohledávky žalovaným družstvem vymáhané, byla žaloba ve smyslu § 37 ex. ř. nepřípustná, není správný. Právě proto, že povolení exekuce ve svých účincích směřovalo k tomu, by bylo dotčeno vlastnictví žalobkyně k pohledávce, na kterou byla vedena exekuce, a toto právo žalobkyně jako třetí osoby, jak dovolatelka uznává, činilo by výkon exekuce nepřípustným, byla žalobkyně oprávněna brániti se proti této exekuci námitkami ve smyslu § 37 ex. ř., poněvadž vedením exekuce neoprávněně bylo vsaženo do jejího práva. Mohla tak učiniti, dokud exekuce na tento její majetkový předmět nebyla zrušena. Výkon exekuce na pohledávky sestává ze zabavení a z přikázání. Bylo proto bez významu, že přikázání pohledávky nebylo povoleno, ano povolené zabavení je dosud v platnosti. Pro odůvodněnost žaloby ve smyslu § 37 ex. ř. stačilo ohrožení práva žalobkyně jako třetí osoby exekucí již povolenou (srovnej rozhodnutí čís. 7561 sb. n. s.). Okolnost, že rozsudek soudu prvé stolice uznal na nepřípustnost exekuce zabavením a přikázáním, jest bez významu, poněvadž předpis § 37 ex. ř. nemá vůbec na mysli určitý výkon exekuční, nýbrž připouští odpor povšechně proti exekuci (srovn. rozhodnutí čís. 6486 sb. n. s.). Z těchto důvodů bylo bez významu, zda zabavení bylo přípustné, poněvadž usnesení povolující zabavení trvá právoplatně, a názor vyslovený exekučním a rekursním soudem v důvodech rozhodnutí o přikázání nemůže na tom nic měniti. Nesprávný jest proto názor dovolatelky, že byla otázka zabavení právoplatně vyřešena. Vývody, že bylo zabaveno něco, co přestalo býti vlastnictvím žalobkyně a stalo se vlastnictvím stavebního družstva, nemají opory ve skutkovém zjištění nižších soudů. Podle dopisu ministerstva sociální péče není třeba jeho svolení ku převodu čekatelského podílu, poněvadž jest vnitřní věcí družstva, zda a za jakých podmínek může převésti čekatelský vklad na osobu jinou. Je tedy postup, zjištěný nižšími soudy, platný. Tomu nepřekáží prohlášení téhož ministerstva, že »pokud s převodem byla spojena změna v osobě čekatele, jest ministerstvu vyhrazeno, by dalo neb odepřelo souhlas s touto změnou čekatele«. To plyne z toho, že podle svého dopisu vzhledem na ustanovení § 60 nařízení čís. 191/21 Sb. z. a n. zkoumá ministerstvo, zda čekatel je způsobilý, by mohl dostati souhlas k převedení domku do vlastnictví. Jest tedy postup o sobě platný bez svolení ministerstva, a jest mu jen vyhrazen souhlas se změnou čekatele při posuzování otázky způsobilosti čekatele k převedení domku do jeho vlastnictví, takže, i když se postup stal platně, může souhlas se změnou osoby čekatele v tom směru odepříti. Toto vyhrazené právo ministerstva může míti po případě jen v zápětí, že osoba, v jejíž prospěch se postup stal, nemůže dosíci převod domku do vlastnictví. Zákaz zatížení nemovitosti ve smyslu § 60 uv. nař. nemůže se, jak dovolatel míní, obdobně týkati i čekatelského vkladu a družstevních podílů, poněvadž nemají s vlastnictvím nemovitosti nic společného. Názor, že převod čekatelského podílu má v zápětí zcizení nemovitosti čekatelovy, jest zřejmě nesprávný.

Citace:

Č. 12143. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, číslo/sešit 2, s. 578-579.