Čís. 11882.

Základem nároku na přiměřené snížení ujednané úplaty podle druhé věty § 1167 obč. zák. jest smluvená úplata, nikoliv obecná cena díla. Snížení smluvené úplaty spočívá jen v poměru, jímž poklesla ujednaná úplata k obecné hodnotě dodaného vadného díla proti původnímu poměru smluvené úplaty k obecné hodnotě ujednaného bezvadného díla. Nezměnil-li se tento poměr, nemá objednatel nárok na snížení ujednané úplaty.
(Rozh. ze dne 10. září 1932, Rv I 2139/31.)
Žalovaná ujednala se žalobcem, že jí dodá náhrobek na hřbitov za 25000 Kč s tím, že náhrobek bude proveden týmž způsobem jako náhrobek dodaný žalobcem rodině Z-ově. Proti žalobě o nedoplatek 3500 Kč namítla žalovaná, že dodaný jí náhrobní pomník neodpovídá náhrobnímu pomníku dodanému rodině Z-ově a že uvedení do takovéhoto stavu vyžaduje náklad asi 4000 Kč. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolání opřené o dovolací důvod § 503 č. 4 c. ř. s. není opodstatněno. Žalovaná čelí zažalovanému nároku na doplacení zbytku úplaty za zhotovený náhrobní pomník námitkou, že nebyl proveden tak, jak bylo smluveno, a rozhodla se proto žádati snížení úplaty podle § 1167 obč. zák. o částku rovnající se zažalovanému zbytku úplaty, jenž činí podle zjištění odvolacího soudu 3550 Kč. Odvolací soud sice zjistil, že dodaný náhrobní pomník neodpovídá přesně vzoru žalovanou stranou ujednanému, poněvadž neodpovídá vzoru a rozměrům náhrobního pomníku rodiny Z-ovy, že uvedení zhotoveného pomníku do takového stavu vyžaduje náklad asi 4000 Kč. Neuznal však na snížení úplaty, poněvadž zjistil, že přes to cena pomníku ani co do materiálu, ani co do rozměrů, ani co do architektonického řešení nebyla změněna. Neprávem napadá dovolatelka tento názor, vytýkajíc, že soud měl vzíti za prokázáno vzhledem k nákladu 4000 Kč, nutnému k uvedení pomníku do smluveného stavu, že je hodnota pomníku o tuto částku snížena a že může dovolatelka i při nároku na snížení úplaty sama vady dáti odstraniti a žádati náhradu nákladu. Přehlíží, že nevznesla obranu z důvodu náhrady škody podle poslední věty § 1167 obč. zák. a § 932 prvý odstavec poslední věta obč. zák., nýbrž, že vznesla námitku ze správy podle první věty § 1167 obč. zák., žádajíc jen přiměřené snížení ujednané úplaty. Základem tohoto nároku jest smluvená úplata, nikoliv obecná cena díla (§§ 1332 a 306 obč. zák.). Spočívá tudíž snížení smluvené úplaty jen v poměru, jímž poklesla ujednaná úplata k obecné hodnotě dodaného vadného díla proti původnímu poměru smluvené úplaty k obecné hodnotě ujednaného bezvadného díla. Odvolací soud zjistil na základě posudku soudních znalců, že věcná cena za dodaný pomník odpovídá ceně za pomník, který by byl přesně zhotoven podle vzoru. Z toho plyne, že původní poměr smluvené úplaty k obecné hodnotě bezvadného díla je týž jako poměr smluvené úplaty k obecné hodnotě dodaného vadného díla. Nezměnil-li se tento poměr, nemá žalovaná nárok na snížení ujednané úplaty a náklad na uvedení díla do stavu, jaký byl smluven, jest pro posouzení jejího nároku vůbec bez významu. Je proto i bezpodstatná výtka dovolatelky, že žaloba je předčasná proto, že si ještě nedala jinou osobou uvésti dílo do stavu, jak byl smluven. Nelze ani uznati, že napadený rozsudek je v rozporu s procesní hospodárností, poněvadž prý ji nutí k žalobě o náhradu škody. Neboť, neopřela-li dovolatelka obranu o tento důvod, nelze k němu přihlížeti.

Citace:

č. 11882. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 160-161.