Č. 8886.Pojištění nemocenské: Podléhá pojistné povinnosti zaměstnání kmotřence v hospodářství kmotrově, přijal-li kmotr kmotřence-sirotka do rodiny na vychování?(Nález ze dne 13. listopadu 1930 č. 17467.)Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v Humenném proti župnímu úřadu v Košicích o nemocenské pojištění.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Rozsudkem okresního úřadu v Humenném jako policejního trestního soudu I. stupně ze dne 18. října 1927 byl Andrej S. na trestní oznámení stěžující si pojišťovny uznán vinným přestupkem § 260 zák. č. 221/24, spáchaným tím, že nepřihlásil svého zaměstnance Jana P. k nemocenskému pojištění; rozsudkem župního úřadu v Košicích jako policejního trestního soudu 11. stupně z 30. března 1928 byl rozsudek okr. úřadu zrušen a obžalovaný Andrej S. byl od obžaloby osvobozen. Osvobozující rozsudek byl odůvodněn tím, že vyšetřováním bylo zijštěno, že obviněný má svého kmotřence u sebe jako svého, takže poměr trvající mezi Janem P. a obviněným, přesto, že kmotřenec svému obviněnému kmotru v hospodářství něčím pomáhá, za služební poměr, zakládající se na služební smlouvě, uvedené v § 1 zák. č. 244/22, se považovati nemůže, a obviněný neměl tedy povinnost svého kmotřence přihlásiti k nemocenskému pojištění. Nař. rozhodnutím nahradil žal. úřad svůj rozsudek z 30. března 1928, opraviv nesprávné právní poučení k němu připojené.O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:Stížnost namítá, že stanovisko žal. úřadu není správné, a dovozuje, že pouhé přijetí příbuzného do domácnosti neznamená ještě vstoupení do rodinného svazku po právu, poněvadž členství v rodinném svazku lze nabýti jen podle zákonných pravidel (na př. adopcí). Ježto Jan P. byl přijat do domácnosti Andreje S. za účelem vykonávání prací za odměnu (strava, byt a šatstvo), jest s ním ve smluvním služebním poměru pracovním, zakládajícím pojistnou povinnost podle § 2 zák. č. 221/24.Přezkoumávaje nař. rozhodnutí musil nss zkoumati, zda žal. úřad měl pro svůj úsudek, že poměr Jana P. k Andreji S. nelze pokládati za smluvený poměr služební podle § 2 zák. č. 221/24, ve výsledcích konaného šetření, o které jej opřel, postačitelný skutkový základ. V té příčině vysvítá z obsahu správních spisů, zejména z relací četnické stanice v K., že Jan P., kterému bylo r. 1928 16 let, jest úplný sirotek, že Andrej S. jest jeho kmotrem, a že po smrti jeho rodičů se ho ujal jako 6letého sirotka, když tu nebylo nikoho, kdo by se staral o jeho výživu a výchovu. Z těchto okolností, jež svědčí nepochybně o tom, že A. S., když přijal do své domácnosti svého osiřelého kmotřence v útlém věku, učinil tak v přesvědčení, že koná takto jako kmotr svou mravní povinnost k svému kmotřenci, a v úmyslu starati se o jeho výživu, mohl žal. úřad právem souditi, že práce, které Jan P. pro A. S. konal, nebyly plněním nějakého smluvního závazku, plynoucího ze služebního poměru, nýbrž byly konány z titulu podřízenosti, resp. poslušnosti, jež vyplývala z kmotřeneckého poměru P.-ova k S.-ovi, při čemž mimo to A. S. vystupoval také jako živitel, vychovatel a pěstoun P.-ův. Z těchto skutečností vyvozený závěr úřadu, že A. S. nevzal Jana P. k sobě proto, aby mu konal služby, nýbrž z toho důvodu, aby se oň jako jeho kmotr staral, a že tedy práce, které P. S. konal, nebyly výronem nějakého smluvního závazku ze služebního poměru, nýbrž vyplývaly z poměru závislosti P.-ovy na S.-ovi, založeného vylíčeným zvláštním vztahem rodinným, jenž byl mezi těmito osobami, nelze uznati nelogickým ani právem o něm tvrditi, že by neměl oporu ve skutečnostech zjištěných spisy.Dospěl-li žal. úřad v nař. rozhodnutí k právnímu názoru, že mezi A. S. a J. P. nebylo smluveného poměru služebního ve smyslu § 1 zák. č. 244/22 jako předpokladu pro pojistnou povinnost podle § 2 zák. č. 221/24, nelze shledati, že by názor ten neodpovídal zákonu.