— Č. 8688 —
Č. 8688.
Řízení přednesem: I. K výkladu § 44 zák. o ss o dodatečném uspokojení st-le.
Lékárny: II. Které okolnosti mají význam pro posouzení vlivu zřízení nové lékárny na existenční schopnost lékáren již zřízených?
(Nález ze dne 17. června 1930 č. 5858.)
Prejudikatura: Boh. A. 7080, 7151, 7321/28.
Věc: Ph. Mr. Bedřich Cz. v D. (adv. Dr. Jindřich Hofman z Duchcova) proti ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy (za — Č. 8688 —
zúč. Mag. Ph. Jana P. v D. adv. Dr. Jos. Picek z Prahy) o zřízení nové lékárny.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Zsp v Praze udělila výnosem z 25. října 1927 Ph. Mr. Janu P. podle § 51 zák. lékárenského č. 5/1907 koncesi ke zřízení a samostatnému provozování nové veř. lékárny v D. se stanovištěm, jehož hranice ve výnosu tom zevrubně vymezila. K námitkám podaným st-lem podotkla, že podle výsledku provedeného šetření nelze vzhledem k odbytovým a provozovacím poměrům jeho lékárny, její poloze a vzhledem k počtu a životním poměrům obyvatelstva jejího atrakčního obvodu míti za to, že by existenční schopnost jeho lékárny byla zřízením nové lékárny ohrožena.
Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. zdrav, odvolání st-lovu z důvodů obsažených v rozhodnutí jím v odpor vzatém a z těchto dalších důvodů: »Rozhodnutí bylo vydáno po řádném vyšetření všech směrodatných poměrů, zejména všech těch, které bylo potřebí vyšetřiti, aby úřad mohl posouditi vliv nové lékárny na další existenční schopnost lékáren sousedních. Důvody, jimiž nař. rozhodnutí jest opatřeno, vyhovují požadavkům zákona a plně postačují, ježto z nich jest zřejmý právní názor i skutkový základ, na němž rozhodnuti jest založeno. Jest proto neodůvodněnou námitka stížnosti, žádající, aby uvedené důvody byly opřeny o konkrétní údaje. K námitce, dožadující se zúžení, resp. omezení povoleného stanoviště nové lékárny, se podotýká, že určení stanoviště nové lékárny, ovšem v mezích stanoviště žadatelem navrženého, děje se především v zájmu veřejném, aby lékárny byly úředně rozděleny se zřetelem na potřebu obyvatelstva. Protože pak provedené řízení ukázalo, že zřízení lékárny ve stanovišti, určeném v nař. rozhodnutí, neohrožuje existenční schopnosti sousedních lékáren, není ani se zřetelem k soukromým zájmům těchto lékáren důvodu k jeho zúžení.«
Stížnost podaná k nss domáhá se zrušení nař. rozhodnutí pro vadnost řízení a nezákonnost. Jako podstatná vada řízení se v ní vytýká okolnost, že nař. rozhodnutí nereaguje vůbec na konkrétní námitky, které st-1 vznesl v odvolání k žal. úřadu proti zřízení nové lékárny a jimiž dovozoval ohrožení existenční schopnosti své lékárny. Po podání stížnosti vydal žal. úřad výnos z 11. října 1928, kterým, nedotýkaje se merita nař. rozhodnutí potvrzujícího povolení zříditi novou lékárnu v D., nahradil jeho odůvodnění odůvodněním novým, v němž zaujal stanovisko k námitkám, st-lem v odvolání uplatněným. Byv vybídnut, aby se prohlásil, zda se zřetelem na tento výnos pokládá svou stížnost za bezpředmětnou, vyjádřil se st-1 v ten smysl, že dodatečným výnosem stal se bezpředmětným toliko I. odstavec jeho stížnosti, týkající se nedostatku konkrétního odůvodnění nař. .rozhodnutí, že však při všech ostatních stížních bodech, obsažených ve stížnosti, setrvává. Podle tohoto vyjádření nepokládá se st-1 za uspokojena ve věci samé, t. j. v příčině svého nároku, aby zřízení nové lékárny v D. nebylo povolováno, oč stížnost usilovala. Nss musil si se zřetelem na toto vyjádření st-lovo zodpověděti především otázku, vyhověl-li žal. úřad cit. svým výnosem dodatečně nároku st-lovu ve věci samé. — Č. 8688 —
Podle § 44 zák. o ss jest řízení před nss-em zastaviti, byl-li v kterémkoli stadiu řízení správním úřadem, proti němuž se stížnost vede, podán průkaz, že st-1 byl mezitím uspokojen. O dodatečném uspokojení ve smyslu tohoto ustanovení lze mluviti jen tehdy, bylo-li žal. úřadem prokázáno, že nároku, jehož uznání se st-1 svou stížností u nss domáhal, bylo vyhověno. V daném případě domáhal se st-1 svou stížností zrušení nař. rozhodnutí, povolujícího zřízení nové lékárny v D. a uplatňoval tím nárok, aby nová lékárna tam zřizována nebyla. Šlo mu tedy v podstatě o to, aby nař. rozhodnutí, nároku tomu nevyhovující, bylo odstraněno. Tomuto nároku st-lovu však dodatečným výnosem vyhověno nebylo, neboť výnos ten, jak se v něm výslovně praví, nedotýká se merita nař. rozhodnutí, zachovává tedy beze změny výrok v hěm obsažený, že zřízení nové lékárny se povoluje. Z toho plyne, že dodatečným výnosem žal. úřadu, nahražujícím jen formálně důvody nař. rozhodnutí, nebyl podán průkaz, že by st-1 byl věcně uspokojen v příčině svého nároku, aby nová lékárna zřizována nebyla, a není tu tedy předpokladu podle § 44 zák. o ss, aby řízení o stížnosti bylo zastaveno.
Poněvadž řečený dodatečný výnos žal. úřadu při rozhodování o stížnosti může míti význam jen jako důkaz o uspokojení st-lově ve smyslu cit. § 44, za takovýto průkaz jej však podle toho, co bylo právě uvedeno, pokládati nelze, není možno zabývati se dále jeho obsahem ani obsahem podání st-lova, pokud v něm proti němu brojí, neboť hranice dalšího jurisdikčního úkolu nss-u jsou vymezeny již jen jednak obsahem nař. rozhodnutí samého, jednak obsahem stížnosti, resp. stížními body v ní jednotlivě formulovanými (§ 18 zák. o ss).
Ve věci samé jest na sporu otázka, zda zřízením nové lékárny v D., povolené nař. rozhodnutím, bude ohrožena existenční schopnost lékárny st-lovy. Záporná odpověď, kterou žal. úřad na tuto otázku dal, jest součástí skutkové podstaty, kterou nss může přezkoumati jen s formálních hledisek, vytčených v § 6 odst. 2 zák. o ss.
Jako podstatnou vadu řízení vytýká stížnost, že námitky, které st-1 proti zřízení nové lékárny vznesl, nebyly co do jejich věcné oprávněnosti vůbec zkoumány a nebylo o nich žádné šetření vykonáno, a dovozuje, že šetření omezilo se vlastně jen na to, jsou-li pro zřízení nové lékárny dány předpoklady podle odst. 2 § 10 lékár. zák., totiž vyžaduje-li jí potřeba obyvatelstva, že však nebyly šetřeny a zkoumány podmínky 3. odstavce téhož §, týkající se subj. práva, zaručeného st-li jako majiteli veř. lékárny již zřízené. V námitce této obsažena jest dvojí výtka, činěná žal. úřadu, totiž jednak, že žal. úřad v nař. rozhodnutí nezabýval se vůbec konkrétně námitkami, které st-1 v řízení správním proti zřízení nové lékárny vznesl, jednak že o nich nekonal žádného šetření.
Po této stránce shledal nss stížnost důvodnou. Žal. úřad omezil se v nař. rozhodnutí na to, že odkázal na důvody první stolice, ve kterých se však jen docela všeobecně poukazuje k výsledkům vykonaného řízení a k všeobecným poměrům, a uvádí se bez jakýchkoli konkrétních bližších údajů a důvodů, že existenční schopnost lékárny st-lovy zřízením nové lékárny ohrožena nebude. Stejně všeobecně zní také nař. rozhodnutí v oné své části, ve které uvádí žal. úřad, že připojuje další důvody. Také zde odkazuje se povšechně jen na rozhodné poměry, aniž se uvádí, které rozhodné poměry a okolnosti žal. úřad má na mysli, a uznává se řízení vykonané první stolicí za správné a odůvodnění jejího rozhodnutí za postačující. Tímto všeobecným odkazem vyřizuje žal. úřad také všechny námitky, st-lem v odvolání uplatněné.
Z tohoto obsahu nař. rozhodnutí jest zřejmo, že žal. úřad nijak blíže se nezabýval jednotlivými námitkami st-lovými v odvolání vznesenými a blíže rozvedenými, v nichž st-1 dovozoval, že zřízením nové lékárny bude existenční schopnost jeho lékárny ohrožena. St-1 poukazoval tu zejména na to, jak se jeví v procentech v jeho lékárně obrat, připadající na receptury nemocenských pokladen, na recepturu soukromou a na ruční prodej, zdůrazňoval stálý pokles receptury soukromé, způsobený zejména také konkurencí lékáren v blízkém lázeňském městě T., poukazoval dále na konkurenci dvou drogerií ve středu města v D., na pokles jeho obratu, jejž způsobí zřízení další lékárny, takže lékárna jeho stane se pasivní, na to, že režie neklesne úměrně s obratem, na počet a životní poměry obyvatelstva v D., na pokles uhelné těžby a tím způsobené zadržení průmyslového vývoje, na všeobecné zhoršení hospodářské situace a na jiné konkrétní okolnosti, z nichž bylo dovozováno ohrožení existenční schopnosti lékárny st-lovy, bude-li povoleno zřízení nové veř. lékárny v D. Mimo to bylo v odvolání s poukazem na polohu lékárny st-lovy podle předloženého plánu také namítáno, že stanoviště pro novou lékárnu bylo vymezeno příliš široce.
Všechny tyto konkrétně uváděné a rozváděné okolnosti, jimiž odůvodňovány byly námitky st-lovy proti zřízení lékárny, podané s hlediska ustanovení § 10 odst. 2 lékár. zák., a kterými st-1 se domáhal, aby žádaná koncese pro novou lékárnu byla podle tohoto předpisu odepřena, a na které stížnost znovu poukazuje, nepodrobil však žal. úřad v nař. rozhodnutí svému zkoumání, nereagoval na ně, nezaujal k nim jednotlivě žádného konkrétního stanoviska a neuvedl nic, z čeho by se dalo seznati, proč pokládá námitky st-lovy za bezpodstatné, čím jsou vyvráceny, na jakém základě uznává je za bezdůvodné, a oč opírá svůj úsudek, že účinky nově zřízené lékárny nebudou míti na lékárnu st-lovu takový vliv, aby byla jimi ve své existenční schopnosti ohrožena, a že tu tedy proti zřízení nové lékárny není překážky podle § 10 odst. 3 lékár. zák. (Srov. nál. Boh. A 7080, 7151, 7321/28).