— Č. 8735 —
935
Č. 8735.
Živnostenské právo. — Řízení správní. — Řízení před nss-em (Slovensko): Odejme-li živn. úřad vedle trestního nálezu pro krytí neoprávněného provozování živnosti potrestanému ještě také živn. oprávnění podle § 236 živn. zák. č. 259/24 Sb., nepodléhá — Č. 8735 —
936
výrok jeho, pokud jde o odnětí živn. oprávnění, omezení instančního postupu podle § 248 živn. zák. (Před platností zák. č. 125/27.)
(Nález ze dne 10. září 1930 č. 14039.)
Věc: Ignác G. a Vincenc D. v Ž. proti župnímu úřadu v Turč. Sv. Martině o trest pro přestupek živnostenského zákona, zastavení živnosti a uzavření provozovacích místností.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím bylo Vincenci D. odňato na čas živn. oprávnění a pokud jím bylo nařízeno uzavření,živn. místností obou st-lů, zrušuje se pro vady řízení; jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítnut byl rekurs st-lů proti rozhodnutí okr. úřadu v Žilině ze 14. května 1928, jímž: odsouzeni byli Ignác G. pro přestupek neoprávněného provozování živnosti hostinské a výčepnické k pokutě 500 Kč, případně k uzavření na 50 dnů a Vincenc D. pro krytí tohoto neoprávněného provozování živnosti k pokutě 1000 Kč, případně k uzavření na 3 měsíce. Zároveň zamítnuto bylo i odvolání st-le Vincence D. proti odnětí živn. oprávnění na dobu 1 roku, vyslovenému cit. výměrem okr. úřadu, a odvolání obou st-lů proti nařízenému uzavření provozovacích místností.
O stížnosti do rozhodnutí župního úřadu uvážil nss toto:
V prvé řadě bylo zkoumati, zda nař. rozhodnutí je konečným rozhodnutím ve smyslu § 5 zák. o ss, aby mohlo býti nss-em přezkoumáno ve věci samé. V tom směru uvážil nss, že jde o rozhodnutí župního úřadu jako stolice druhé, vydané před účinností zák. č. 125/27 proti výměru okr. úřadu jako stolice první, jímž a) oba st-lé byli potrestáni pro přestoupení živn. zákona; b) jednomu ze st-lů bylo odňato zvláštním adm. opatřením dle § 236 živn. zák. živn. oprávnění na dobu jednoho roku; c) vůči oběma st-lům bylo jako donucovacího prostředku dle § 250 živn. zák. použito uzavření provozovacích místností; d) uzavření provozovacích místností vysloveno též za účelem provedení předpisu § 14 zák. č. 241/22 o potírání pohlavních nemocí.
Konečným a způsobilým k přezkomání ve věci samé uznal nss pouze výrok sub a) a to v základě § 248 živn. zák., dle něhož proti trestnímu usnesení druhé stolice potvrzujícímu nebo zmírňujícímu rozsudek stolice první není dalšího odvolání.
Naproti tomu o odvolání proti výroku sub b) a c) uvedenému platí všeobecný předpis § 243 živn. zák., podle něhož přípustnost dalšího postupu instančního jest posuzovati dle čl. XX:1901. Ať již se přihlíží k positivnímu předpisu § 2 tohoto zák. čl. či k jeho § 12, v žádném případě nemohou tyto výroky zemského úřadu uznány býti za konečné. § 2 odst. 2 lit. c) cit. zák. článku vylučuje výslovně věci živnostenské, o které tu ve skutečnosti jde, z pravidla vytčeného v odst. 1, že proti dvěma in merito souhlasným rozhodnutím není další odvolání přípustné, § 12 pak stanoví, že ustanovení § 2 o instančním postupu se nevztahuje na záležitosti, jichž konečné rozhodování přísluší do působnosti ss-u, ohledně kterých zůstávají dosavadní předpisy nezměněny. Ježto opatření sub b) a c) nyní do působnosti nss-u spadají, zůstal v příčině přípustnosti dalšího opravného prostředku v platnosti předpis § 181 živn. zák. z r. 1884 (čl. XVII.), jenž připouštěl rekurs ke stolici třetí.
Také výrok sub d) nelze uznati za konečný. Tu sice mělo by místo omezení instancí dle odst. 1 § 2 zák. čl. XX: 1901, kdyby nešlo o záležitost spadající do působnosti nss-u (§ 12 cit. zák.). Poněvadž však o takovou záležitost jde (§ 2 zák. o ss), nutno míti za to, že i proti tomuto výroku byl přípustný další postup instanční.
Bylo by proto stížnost, pokud směřuje proti opatřením sub b), c) a d), odmítnouti vlastně jako nepřípustnou, poněvadž nejde o konečná rozhodnutí (§ 5 zák. o ss); jelikož však nař. rozhodnutí je opatřeno vadným právním poučením, že proti těmto výrokům není dalšího odvolání, a st-lé, kteří se tímto poučením řídili, utrpěli by na svých procesních právech újmu, musil nss pro tuto vadu zrušiti výroky sub b), c), d) dle § 6 zák. o ss.
Pokud stížnost směřuje proti trestnímu nálezu samému, neuznal ji nss důvodnou.