—Č. 8719 —
895
Č. 8719.
Pojištění úrazové. — Zemědělství (Slovensko):
Zemědělský dělník jest účasten pojištění pro případ úrazu u Slovenské pokladnice pro zemědělské dělníky podle zák. čl. XVI:1900 a XIV:1902 jen, byl-li příslušný příspěvek zaň včas zapraven.

(Nález ze dne 3. září 1930 č. 13656.)
Prejudikatura: Boh. A 1459/22, 6560/27, 8042/29 a
8273/29.
Věc: Ladislav S. v P. a Arnošt B. v L. proti ministerstvu zemědělství o úrazové pojištění zemědělské.
Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: Ladislav S., strojní kovář, zaměstnaný u nájemce dvora Arnošta B. v O., utrpěl dne 10. března 1927 při šrotování kukuřice parním strojem úraz na pravé ruce. Ústřední správa Slovenské pokladnice pro zemědělské dělníky v Bratislavě výměrem z 9. září 1927 neuznala nárok na podporu úrazem stiženého Ladislava S., poněvadž podle § 7 min. nař. č. 1500/1912 je třeba k platnosti úrazového pojištění strojového dělnictva přihlášky a zaplacení premie, při čemž pojištění vstupuje v platnost druhý den po zaplacení premie o 12. hod. pol.; v daném případě přihláška byla zaslána dne 5. března 1927, kdežto premie až do vyšetřování úrazu, t. j. do 18. července 1927, nebyla zaplacena; v důsledku toho strojoví dělníci shora jmenovaného zaměstnavatele nebyli pojištěni a úrazem stižený nemá proti Slovenské pokladnici nároku na odškodné. Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. zeměd. odvoláním Ladislava S. a Arnošta B. —
O stížnostech nss uvážil:
Obě stížnosti brojí v podstatě proti právnímu názoru vyslovenému nař. rozhodnutím v ten rozum, že nestačí k platnosti úrazového pojištění dělnictva zaměstnaného u hospodářských strojů jen přihláška u Slov. pokladnice pro zeměd. dělníky v Bratislavě, nýbrž že třeba i zaplacení pojistné premie. Namítají, že není takového zákona, jímž by se zaměstnanec stal členem pokladnice teprve zaplacením premie. Slov. pokladnice má možnost příspěvky exekuční cestou vymáhati, a pakli orgán pokladnice, který je vymáháním příspěvku pověřen, podle dávno panující praxe teprve po určité době příspěvky inkasuje, jde toto pozdější vymáhání a inkasování jedině na vrub pokladnice. Stačí proto, že zaměstnavatel Arnošt B. Ladislava S. přihlásil k pojištění dne 1. března 1927, čímž stal se již Ladislav S. členem pokladnice, aniž záleží na momentu zaplacení příspěvku.
Spornou otázkou, za jakých předpokladů je zeměd. dělník pojištěn u Slov. pokladnice, zabýval se nss v nál. Boh. A 1459/22, v němž dospěl k právnímu názoru, že zemědělský dělník (hospodářský robotník), — Č. 8719 —
896
za nějž je zaměstnavatel povinen platiti podle § 8 zák. čl. XVI/1900 přislušný příspěvek do Slov. pokladnice pro zeměd. dělníky v Bratislavě, jest účasten pojištění pro případ úrazu u této pokladnice podle zák. čl. XVI/1900 a zák. čl. XIV/1902 jen, když příslušný příspěvek za něj byl včas zaplacen. — Na uvedeném právním názoru, který se obráží i v dalších nál. Boh. A 6560/27, 8042/29 a 8273/29, trvá nss i v tomto případě.
Vytýká-li stížnost Arnošta B., že Slov. pokladnice, jíž byla zaslána dne 1. března 1927 přihláška, ani slova neodepsala B., že pojištění není plátno bez zaplacení premie, ani výšku premie mu nesdělila, ač úraz se stal dne 10. března, takže bylo dosti času na odpověď a na sdělení premie, — sluší k tomu poznamenati, že není nikde v zákoně uložena pojišťovně povinnost k takovým sdělením, nýbrž že bylo jedině povinností B.-ovou, aby zaplatil včas členský příspěvek, jehož výše byla stanovena zákonem, pokud se týče nařízením.
Stížnost namítá dále, že Slov. pokladnice se odvolává na jedno zastaralé min. nař., které prý vůbec není v souladu s nynějšími nařízeními. K námitce této podotýká nss, že je pouhým opakováním námitky vznesené v řízení správním, kterou vyvrátil žal. úřad poukazem na to, že třebas nař. býv. uher. min. orby č. 1500/1912, které stížnost má patrně na zřeteli, bylo zastaralé, platí tak dlouho, pokud nebylo jinou další normou zrušeno nebo změněno. Stížnost ani blíže neuvádí, s kterým z novějších nařízeni dotyčné min. nař. není v souladu, a také nelze ani takový nesouhlas shledati. Ostatně neopírá žal. úřad svůj výrok výhradně o cit. min. nař., nýbrž také o zákonné normy čl. XVI: 1900 a čl. VIII: 1912, z nichž plyne nepochybně zásada položená základem nař. rozhodnutí, že nárok hospodářského dělníka na úrazovou podporu od Slov. pokladnice pro hospodářské dělníky jest podmíněn včasným zaplacením pojistného příspěvku.
Nemístnou jest dále výtka, že nelze požadovati od hospodáře neznalého zákona, aby veškery předpisy znal, a že proto premie vyměřoval vždy obvodní notář. Jest všeobecně uznanou zásadou, platnou také v řízení správním, že neznalost norem zákonných, pokud se týče norem nařízení k provedení zákonů vydaných, nikoho neomlouvá a jest pro posouzení subj. zavinění bezvýznamnou (srov. Boh. A 2405/23, 2829/23).
Stížnost konečně namítá, že nestačí, že min. nař. z 24. července 1920 č. 45 Úr. Nov. stanovilo výšku členských příspěvků, nýbrž že předpisuje prý min. nař. čís. 1500/1912, aby centrální správa Slov. pokladnice rok co rok výši premie zvlášť uveřejnila za tím účelem, aby každý mohl si sám prémii vypočísti. Takové uveřejnění se však nestalo. Ani tato námitka neobstojí.
Byloť již nař. rozhodnutím správně vysloveno, že výše členských příspěvků je stanovena zákonem resp. nařízením, v daném případě posléze §em 4 nař. min. pro správu Slov. z 24. července 1920 č. 45. Stížnost sama přiznává, že výše členských příspěvků byla stanovena právě cit. min. nař., a to zajisté pro publicitu tohoto členského příspěvku stačí, a nemůže se st-1 omlouvati neznalostí tohoto předpisu, který byl vydán a vyhlášen. Že by k publicitě se vyžadovalo také ještě uveřejnění vyhláškou ústř. správy pojišťovny, není v žádné normě vysloveno, zejména také nelze požadavek ten shledati ani v min. nař. čís. 1500/1912. Zmiňuje se ovšem § 7 cit. nař., normující povinné pojištění hospodářských dělníků při stroji, o zaplacení příspěvku, rovnajícího se obnosu »uveřejněnému vyhláškou Ústředního ředitelství, uveřejnění toto nelze však pokládati za akt, který by teprve určoval výši příspěvku, nýbrž jen za upozornění na to, co bylo již zákonem, pokud se týče nařízením platně stanoveno, a co tedy každému interesentu musilo již býti známo. Pakli snad takové uveřejnění výše členských příspěvků se nestalo zvláštní vyhláškou ústřední správy, nemohla by tato okolnost míti vliv na zákonné předpoklady platnosti úrazového pojištění, neboť zákon v takovém případě zaměstnavatele od podmínky zaplacení premie neosvobozuje.
Ze všech těchto úvah plyne tedy neodůvodněnost námitek obou stížností, vrcholících v názoru, že včasné zaplacení příspěvku pojistného není předpokladem pro vyplacení úrazové podpory Slov. pokladnicí.
Není-li v daném případě o tom sporu, že zaměstnavatel, ač jeho hospodářský zaměstnanec Leopold S. utrpěl úraz dne 10. března 1927, nezaplatil pojistný příspěvek do vyšetřování úrazu, t. j. do 18. července 1927, nelze shledati nezákonným výrok žal. úřadu, že Leopold S. nemá nároku na úrazovou podporu proti Slov. pokladnici.
Citace:
č. 8719. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, číslo/sešit č. 8719, s. 147-149.