Č. 8794.

Učitelstvo (Slovensko): Ustanovením § 4 zák. č. 104/26 nebyly změněny dosavadní předpisy nař. býv. uher. min. vyuč. z 20. srpna 1905 č. 70000 o obsazování učitelských míst řízením konkursním.
(Nález ze dne 4. října 1930 č. 15358.)
Věc: Irena Š. v P. proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě o služné.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výnosem min. škol. z 29. července 1927 byla st-lka, dočasná učitelka na státní ludové škole s vyučovacím jazykem čsl. v P., ustanovena definitivní učitelkou na škole té s právní platností ode dne nastoupení služby na tomto novém místě. Intimuje výnos ten dekretem z 1. září 1927 vyzval referát min. škol. v Bratislavě st-lku, aby místo nastoupila dne ). září 1927 a poznamenal, že zákonné požitky vyplývající z tohoto nového služebního poměru budou poukázány, až dojde zpráva, že st-lka nastoupila a vykonala služební přísahu. — Výnosem —Č. 8794 —
1061
z 12. října 1927 vyrozuměl jmenovaný referát st-lku, že vzal na vědomí, že nastoupila na základě shora řečeného jmenovacího dekretu místo def. učitelky na státní ludové škole v P. dne 1. září 1927, a poukázal jí tímto dnem služ. požitky ve smyslu zák. č. 104/26.
Vyřizuje námitky, jež podala st-lka do posléz řečeného výnosu, vyslovil referát min. škol. v Bratislavě výnosem ze 7. února 1928, že byl vydán platový poukaz na základě dekretu o ustanovení st-lky def. učitelkou na shora řečené státní ludové škole, jakož i že st-lce patří, ježto nastoupila místo def. učitelky dne 1. září 1927 ve smyslu § 20 odst. 1 učit. zák., požitky z místa toho plynoucí od 1. září 1927. Dále vysloveno, že nárok na přiznání služného od 1. července 1926 může st-lka uplatniti ve smyslu § 7 učit. zák., resp. podle čl. II výn. min. škol. č. 123439-I/1927, až bude jmenovaná def. učitelkou ve smyslu § 2 odst. 3, resp. § 4 cit. zák. Do té doby jsou námitky st-lčiny bezdůvodné.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
Stížnost má za to, že vzhledem k imperativu § 4 zák. č. 104/26 sluší za účinnosti učitelského zákona provésti každé definitivní jmenování podle tohoto ustanovení, a dovozuje z tohoto svého zásadního hlediska, že jest považovati i def. jmenování st-lky za jmenování provedené podle § 4 cit. zák., i když ve jmenovacím dekretu uvedený předpis citován není. Proto se prý protiví nař. výnos ustanovení § 20 učit. zák., podle něhož byl ustanoven počátek služ. platu def. učitelky od prvého dne měsíce, který bezprostředně následuje po dovršení čekatelské služby a má st-lka nárok na služné I. stupně již od 1. července 1927, jakožto doby, kdy dovršila předepsanou čekatelskou lhůtu.
Nss neuznal stížnost důvodnou.
St-lka byla jmenována def. učitelkou na shora řečené ludové škole ministerstvem škol. na učitelské místo dosud definitivně neobsazené na základě veřejné soutěže a nabyla tedy svého ustanovení na škole té v důsledku obsazovacího řízení, jak předepsáno jest v § 74 nař. býv. uher. min. vyuč. z 20. srpna 1905 č. 70000 (instrukce pro školní inspektory). Podle tohoto nařízení děje se obsazování def. míst učitelských na státních ludových školách jednak jmenováním na základě řízení obsazovacího, jednak přeložením, v obou případech na návrh státního školního inspektora. Tento způsob obsazování nově zřízených či uprázdněných míst učitelských na státních ludových školách jest základním principem učitelského práva vůbec a zůstal ve své podstatě nezměněn i za zákonodárství popřevratového.
Stížnost má sice za to, že změnu přivodil § 4 učit. zák., který předpisuje, že se ustanoví čekatel def. učitelem, jakmile dovršil předepsanou čekatelskou dobu a vyhověl všem podmínkám předepsaným pro ustanovení def. učitelem. Činí však tak neprávem.
Uvedený předpis učit. zák. zaručil učitelským čekatelům nárok na jmenování def. učitelem a nahradil dosavadní články I až III zák. č. 306/20 doplněné čl. VIII zák. č. 251/22, které upravovaly otázku nároků osob učitelských na jmenování def. učiteli bez určení služ. místa. Jiného obsahu předpis ten nemá a nepraví zejména nic o tom, že by nebylo lze dosíci od doby jeho účinnosti místa def. učitele veř. škol národních jinak, než právě jmenováním provedeným podle předpisu toho. Jest proto míti za to, že se předpis ten nedotknul způsobu jmenování osob učitelských definitivními po provedení obsazovacího řízení podle dosavadních předpisů učitelského práva, a že proto předpisy ty platí i za účinnosti učit. zákona nezměněně dále. Jako nemělo jmenování def. učitelem bez určení služ. místa provedené před zák. č. 104/26 souvislosti s ustanovením def. učitelem po provedeném konkursním řízení, nelze také ustanovení čekatele def. učitelem podle § 4 zák. č. 104/26 uváděti v souvislost se jmenováním def. učitelem na základě řízení obsazovacího. Oba způsoby udělení def. postavení osobě učitelské se od sebe navzájem liší svou vnitřní podstatou.
Nemá proto stížnost pravdu, tvrdí-li, že sluší považovati každé def. ustanovení osoby, jež provedeno bylo za účinnosti učit. zákona, za jmenování podle § 4 zák. toho a že jest proto i jmenování st-lky, jak provedeno bylo dekretem min. škol. ze dne 29. července 1927 (intimát referátu v Bratislavě z 1. září 1927), jmenováním posléz řečeného druhu. Není-li však ve shodě s platným právním řádem toto základní stanovisko stížnosti o obsahu jmenovacího dekretu st-lčina, padají ovšem i vývody její, které se snaží dovoditi, že měla st-lka nárok na poukázání služného I. stupně od 1. července 1927, jako doby, kdy dovršila předepsanou čekatelskou lhůtu.
Jak dolíčeno, nemohl jmenovací dekret st-lčin z 1. září 1927 založiti pro ni nárok na služné I. stupně již od 1. července 1927 a nezasáhl proto žal. úřad do subj. práv jejích, vyslovil-li v nař. rozhodnutí, že může st-lka uplatňovati nárok na služné I. stupně od 1. července 1927, až bude provedeno její jmenování def. učitelkou podle § 4 učit. zák.

Citace:

č. 8794. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 312-314.