Č. 8937.


Závodní výbory: Potřeba nahlédnutí do mzdových a platových listin podle § 3 lit. b) zák. o záv. výborech může býti odůvodněna také tím, že se záv. výbor chce přesvědčiti o správnosti úpravy mezd podle nově uzavřené kolektivní smlouvy, a není potřebí, aby záv. výbor oznámil dříve zaměstnavateli konkrétní případy porušení této smlouvy.
(Nález ze dne 10. prosince 1930 č. 30483/28.)
Prejudikatura: Boh. A 7516/28.
Věc: Závodní výbor fy P. P. ve S. proti rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech pro soudní okresy Maršov, Žacléř a Trutnov o nahlížení do mzdových listin.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Závodní výbor v závodě firmy P. P. ve S. žádal v lednu 1928 firmu, aby mu dala nahlédnouti do mzdových listin a odůvodňoval svoji žádost tím, že již při první výplatě mzdy, vyplacené na základě nově uzavřené mzdové smlouvy, vyskytly se diference, které závodní výbor, jemuž přísluší dozírati nad dodržováním mzdových a pracovních smluv, může vyšetřiti jen nahlédnutím do mzdových listin. Zaměstnavatelská firma žádala, aby závodní výbor uvedl ty zaměstnance, kteří mají za to, zt při výplatě mzdy byli poškozeni, což však závodní výbor učiniti odepřel, uváděje, že nahlédnutím do mzdových listin právě se chce přesvědčiti, zda jednotlivá k němu došlá udání odpovídají pravdě, či má-li je zamítnouti. Když firma na svém stanovisku setrvala, podal závodní výbor stížnost k rozhodčí komisi v Trutnově, —Č. 8937 —
1388
v níž tvrdil, že normální potřeba nahlédnutí do mzdových listin je dána již tehdy, když záv. výbor z určitého podnětu, jakým je i uzavření nové pracovní smlouvy, má vykonati své právo dozoru nad dodržováním mzdových smluv, kteréžto právo bez nahlédnutí do mzdových listin ani vykonati by nemohl.
Rozhodčí komise návrh závodního výboru, aby zaměstnavatelská firma uznána byla povinnou dovoliti záv. výboru nahlédnouti do mzdových listin, nař. nálezem zamítla, a to v podstatě z toho důvodu, ježto zaměstnavatel je povinen dáti záv. výboru nahlédnouti do mzdových listin jen v případě potřeby a musí mu tedy dána býti možnost, aby posoudil, existuje-li tato potřeba. To nelze provésti jinak, než když delegát záv. výboru pověřený nahlížením do mzdových listin zaměstnavateli sdělí, z jakého důvodu dožaduje se závodní výbor nahlížení do mzdových listin. Pouhý zájem záv. výboru na nahlížení do mzdových listin není dostatečným důvodem, neboť pak mohl by záv. výbor zvěděti více než mu dle §§ 5 a 6 zák. o záv. výborech přísluší. Záv. výbor může svoji poradní činnost vykonávati i bez nahlíženi do mzdových listin, ježto může nahlédnouti do mzdových lístků u jednotlivých dělníků.
Nss uvážil o stížnosti záv. výboru do tohoto rozhodnutí podané takto:
Záv. výbor odůvodňoval svoji žádost o nahlédnutí do mzdových listin zprvu tím, že již při prvé výplatě mzdy na základě nově uzavřené kolektivní smlouvy vyskytly se diference, které záv. výbor chce vyšetřiti; v řízení před rozhodčí komisí však opíral svoji žádost pouze o to, že uzavřena byla se závodním dělnictvem nová kolektivní smlouva, a že chce se přesvědčiti, zda tato nová smlouva je správou závodu dodržována. Důvod, ze kterého rozhodčí komise spornou povinnost firmy neuznala, není ten, že záv. výbor neuvedl vůbec nic k odůvodnění své žádosti, což by ovšem bylo v odporu se spisy. Jak z rozhodnutí lze vyčisti, zamítla jmenovaná komise stížnost záv. výboru z té příčiny, že moment záv. výborem uplatňovaný, to jest, že uzavřena byla nová kolektivní smlouva, může sice odůvodniti zájem záv. výboru na nahlédnutí do mzdových listin, neprokazuje však potřebu ve smyslu § 3 lit. b) zák. o záv. výborech.
Nss vyslovil již v nál. Boh. A 7516/28, že záv. výbor jen tehdy je oprávněn domáhati se nahlédnutí do mzdových listin dle cit. zákonného ustanovení, jeví-li se nahlédnutí do mzdových listin prostředkem ke splnění některého z úkolů záv. výboru, a je-li konkrétními okolnostmi dána potřeba, úkol takový provésti. V daném případě není sporu o tom, že dozor nad zachováním mzdové smlouvy, pro jehož výkon se záv. výbor dožadoval nahlédnutí do mzdových listin, vskutku patří k úkolům záv. výboru. Jde jen o to, zda uzavření nové kolektivní smlouvy a nová úprava mezd u provedení této smlouvy jest již sama o sobě s to, aby odůvodnila pro záv. výbor potřebu nahlédnouti do mzdových a platových listin závodem vedených, či je-li zapotřebí, aby záv. výbor uvedl ještě jiné konkrétní okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnost o tom, byla-li úprava mezd dle nové smlouvy řádně provedena. Nss uvážil, že podle § 3 odst. 1 lit. a) jest záv. výbor povolán dozírati na zachovávání mzdových a pracovních smluv, a že ke splnění tohoto úkolu, záv. výboru uloženého, je za okolností potřebí do mzdových a platových listin nahlédnouti. Je sice pravda, že nelze na takovouto potřebu souditi, není-li konkrétního skutkového podnětu, a že nahlížení do platových a mzdových listin nemá povahu pravidelné nebo spontánní revise platových a mzdových poměrů; naproti tomu nelze však neuznati, že i zařazení zaměstnanců do mezdních sazeb podle nově uzavřené kolektivní smlouvy jest skutkovým podnětem, který nahlédnutí do mzdových a platových listin dostatečně ospravedlňuje, jdeť tu o změny stavu dosavadního a záv. výboru, který má dozírati na zachovávání mzdových a pracovních smluv, dlužno poskytnouti možnost, aby se přesvědčil, zdali nastalé změny byly náležitě provedeny.
Bez významu je také, že záv. výbor měl snad možnost opatřiti si znalost nových mezd ještě jiným způsobem, zejména dotazy přímo u dělníků, neboť rozhodno je pouze, zda nadešla potřeba, aby záv. výbor určitá data mzdová seznal, a je-li nahlédnutí do mzdových listin prostředkem k tomu způsobilým. Ostatně záv. výbor nemá ani prostředků, jimiž by mohl zaměstnance přiměti, aby sami potřebná data mu sdělovali, a není proto ani jistoty, že by tímto způsobem mohl si data pro výkon své zákonné funkce potřebná opatřiti.
Nař. rozhodnutí je tedy v odporu se zákonem a bylo je proto zrušiti dle § 7 zák. o ss.
Citace:
č. 8937. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 639-641.