— Č. 8743 —Č. 8743.Adopce (Slovensko): Jde-li o osvojení nezletilce, příslušného do obce na Slovensku, osobou domovsky příslušnou do obce v zemích — Č. 8743 —957historických, jest věkovou způsobilost adoptantovu posuzovati podle práva platného v zemích historických.(Nález ze dne 16. září 1930 č. 14448.)Věc: František F. v N. (adv. Dr. Ivan Markovič z Bratislavy) proti ministerstvu spravedlnosti o adopci.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Usnesením z 23. února 1928 schválil sirotský úřad v N. osvojovací smlouvu, kterou dne 31. srpna 1927 uzavřel st-1 a Viktorie Š. v N. o adopci nezletilého Josefa Š., narozeného 26. května 1921 v N. Nař. rozhodnutím vyslovilo min. sprav., že nevyhovuje žádosti o potvrzení osvojení nezletilého Josefa Š. st-lem, narozeným 29. prosince 1889 a příslušným domovsky do V. v Čech., poněvadž osobní způsobilost adoptujícího jest vzhledem k jeho domovské příslušnost posouditi podle předpisů o. z.o. (§§ 179 násl.), který klade za podmínku u adoptujícího dovršený 40. rok věku, jehož však st-1 dosud nedosáhl. Stížnost podaná do tohoto rozhodnutí namítá, že žal. úřad neprávem posuzoval osobní způsobilost st-lovu podle práva, platného na území, kam jest st-1 příslušný domovským právem, a že způsobilost tu měl posuzovati podle práva platného na Slov., podle něhož st-1 osobní způsobilost k adopci má. Tomuto názoru stížnosti nebylo možno přisvědčiti. Předem budiž poznamenáno, že st-1 není na Slov. cizím státním občanem, takže již z tohoto důvodu nelze při úvahách o jeho způsobilosti k adopci přihlížeti k pravidlům mezinárodního práva soukromého, jak se toho stížnost domáhá. St-1 jest státním občanem čsl., a jde jen o to, podle kterého ze dvou na našem státním území platných práv má býti jeho způsobilost k adopci posuzována. Odpověď na otázku tu nepodává žádná positivní právní norma, dlužno ji proto hledati v obecných zásadách teorie statutární.V daném případě šlo o smlouvu adopční, tedy o smlouvu, jíž měl býti založen poměr mezi adoptujícím jako budoucím otcem a adoptovaným jako budoucím synem. Šlo tudíž o založení poměru rodinného. Poměry rodinné řídí se však zásadně podle personálního statutu osoby rozhodující, tedy při adopci podle personálního statutu adoptantova, do jehož rodiny adoptovaný vstupuje, leda že by legem fori v určité otázce bylo nutno považovati za jus cogens.Personálním statutem st-lovým jest však právní řád platný na území, kde st-1 má své právo domovské, neboť toto právo domovské jako analogon státního občanství v poměrech mezinárodních může v témže státě býti pro otázku statutu jediným kriteriem. Bylo proto, když st-1 jest, jak toho ve stížnosti nepopírá, domovsky příslušný do obce v Čechách, způsobilost jeho k smlouvě adopční posuzovati zásadně podle právního řádu, platného v zemích tak zvaných historických, t. j. podle o. z.o. z roku 1811, a výjimku z této zásady bylo by uznati jen tenkráte, kdyby v téže otázce způsobilosti obsahovalo právo platné na území Slov., kde smlouva byla uzavřena, ustanovení, které by bylo možno považovati — Č. 8744 —958za jus cogens. To však by mohlo v otázce věkové způsobilosti k adopci býti pojmově jen tenkráte, kdyby ustanovení práva uher. obsahovalo podmínku přísnější, tedy ještě vyšší věk než určuje o. z.o. Ježto však naopak právní řád, platný na území Slov., dovoluje adopci již při nižším věku adoptujícího, nelze tu mluviti ani pojmově o možnosti juris cogentis, jež by vylučovalo přípustnost posuzovati věkovou způsobilost st-lovu podle ustanovení o. z. o.Posuzoval-li proto žal. úřad otázku st-lovy způsobilosti ke smlouvě adopční podle ustanovení o. z. o., nelze tomuto postupu vytýkati nezákonnost.