Č. 8815.Živnostenské právo: Předpis § 5 zák. č. 140/26 o prohlášení živnosti fotografické ve všech jejích oborech za živnost řemeslnou — Č. 8815 —1107nevyžaduje, aby zaměstnání jako učeň neb pomocník, zakládající nárok na osvobození od průkazu způsobilosti, bylo tu ještě v den, kdy zákon počal působiti.(Nález ze dne 14. října 1930 č. 15907.)Věc: Společenstvo fotografů pro obvod obchodní a živnostenské komory v Brně (adv. Dr. Jiří Pokorný z Prahy) proti ministerstvu obchodu (za zúč. Dr. B. W. adv. Dr. Viktor Dub z Prahy) o průkaz způsobilosti pro živnost fotografickou.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Dr.’Bruno W. v Brně opověděl u měst. rady v Brně provozování živnosti fotografické a odvolávaje se na ustanovení § 5 zák. č. 140/26 předložil vysvědčení o tom, že byl v letech 1912—1914 a 1919—1922 zaměstnán v podřízeném postavení v živnosti fotografické. — Měst. rada v Brně výměrem z 23. října 1926 nevzala tuto opověď k úřední vědomosti a to v podstatě z toho důvodu, poněvadž opovídatel sice prokázal, že byl v živnosti fotografické zaměstnán po 5 roků před účinností zák. č. 140/26, neprokázal však, že byl jako učeň neb pomocník zaměstnán až do doby účinnosti tohoto zák. K odvolání st-le zrušila zsp v Brně výměrem z 5. ledna 1927 rozhodnutí prvé stolice a nařídila, aby opovídateli byl žádaný živn. list vydán, ježto konaným šetřením bylo zjištěno, že byl po více než 5 roků zaměstnán jako pomocník, takže podmínce § 5 shora cit. zák. bylo plně vyhověno.Odvolání, jež proti tomuto rozhodnutí podalo stěžující si společenstvo, zamítlo min. obch. nař. výnosem z důvodů rozhodnutí druhé stolice a poznamenalo, že § 5 zák. č. 140/26 nežádá zaměstnání jako učeň, resp. jako pomocník, které by trvalo až do dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti, nýbrž že slova v § 5 »až do doby« nutno vykládati jen tak, že zaměstnání učňovské, po případě pomocnické neb aspoň část tohoto zaměstnání musí býti vykonáno přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti.O stížnosti společenstva do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:Zákonem č. 140/26 prohlášena byla živnost fotografická ve všech svých oborech za živnost řemeslnou a v § 5 tohoto zák. bylo stanoveno, že od průkazu způsobilosti jsou osvobozeni ti, kdož do doby nabytí účinnosti tohoto zák. byli zaměstnáni jako učni neb pomocníci v živnosti fotografické, prokáží-li 5leté zaměstnání v této živnosti, při čemž se do pětiletí toho včítá i doba ztrávená v tomto zaměstnání po účinnosti cit. zák.Na sporu je otázka právní, zda osvobození ona mohou pro sebe uplatňovati jen ty osoby, které právě v den, kdy zákon vešel v účinnost (24. července 1926), byly ještě zaměstnány jako učňové neb pomocníci v živnosti fotografické, či také ony osoby, které sice právě v tento den v tomto poměru v živnosti fotografické zaměstnány nebyly, ale byly v ní tímto způsobem zaměstnány dříve než zákon vešel v účinnost. — Č. 8815 —1108Při řešení této otázky jde v podstatě o to, zda slovy zákona »kdož do doby nabytí účinnosti tohoto zákona byli zaměstnáni jako učni neb pomocníci« měl býti vyznačen určitý časový moment, ve kterém určitá osoba musí býti jako učeň neb pomocník zaměstnána, aby mohla býti účastnicí výhod cit. ustanovení, či zda slova ona značí vůbec dobu před účinností tohoto zákona uběhlou a vztahuje se tedy na všechny, kdož vůbec v době před vydáním zákona živnosti se učili, nebo v ní jako pomocníci pracovali, a contrario těch, kdož teprve po účinnosti cit. zákona stanou se učni neb pomocníky v živnosti fotografické.Dlužno vytknouti, že slovné znění zákona není sice zcela jednoznačné, přece však nelze přehlédnouti, že kdyby zákon sledoval smysl, jaký mu dává stížnost, byl by užil dikce smyslu tomu přiléhavější a byl by stanovil, že výhody oné účastni jsou ti, kdož v den nabytí účinnosti tohoto zákona byli zaměstnáni jako učňové neb pomocníci v uvedené živnosti. Neučinil-li tak a užívá-li dikce širší, která zahrnuje i osoby, jež vůbec v době před účinností zákona měly nějaké zaměstnání uvedeného druhu, pak zřejmě chce postihnouti všechny osoby, které v době proběhlé před účinností tohoto zákona v onom zaměstnání byly a contrario těch osob, které teprve po této době se mu věnovaly.Tento výklad odpovídá i účelu dotčeného předpisu. Ustanovení ono má, jak patrno i z důvodové zprávy výboru poslanecké sněmovny pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností (tisk č. 404 z r. 1926), ráz ustanovení přechodného a účelem jeho jest chrániti před újmou ty, kdož dříve než veškeré obory živnosti fotografické byly prohlášeny za živnost řemeslnou, byli jako učňové neb pomocníci v některém z těchto oborů již zaměstnáni. Poněvadž by mohl vzejíti spor o to, zda i zaměstnání v takových oborech, konané před působností cit. zák., může pokládáno býti za zaměstnání způsobilé k tomu, aby bylo základem pro průkaz způsobilosti k nastoupení nové řemeslné živnosti fotografické, řeší zákon sám tuto otázku specielním předpisem § 5, v němž ustanovuje, že i na základě takového zaměstnání může za určitých podmínek býti dosaženo oprávnění k samostatnému provozování živnosti fotografické v celém jejím rozsahu. Tato ratio legis dopadá pak ovšem nejen na ty, kdož právě v den účinnosti tohoto zákona učni neb pomocníky byli, nýbrž i na ty, kdož vůbec již dříve v některém oboru živnosti fotografické naznačeným způsobem pracovali. Činí-li zákon účastnými řečené výhody zaměstnance, kteří v den, kdy zákon vešel v platnost, teprve začínali v živnosti jako učedníci neb pomocníci pracovati, tím spíše nutno vztahovati výhodu onu na ony osoby, které pětileté zaměstnání v nesamostatném postavení před účinností tohoto zákona již skončily.Neprávem dovolává se stížnost toho, že jde o ustanovení výjimečné, které nutno vykládati restriktivně, neboť nejde o ustanovení výjimečné, nýbrž o ustanovení přechodné, jímž mělo býti dosaženo toho, aby pro průkaz způsobilosti k nové živnosti fotografické byl zhodnocen i onen praktický výcvik, který konán byl v době, kdy dotčený obor této živnosti nebyl ještě živností řemeslnou.